Ben Cristovao: Ordinace je svým způsobem sebevražda image, ale taky dobrá škola

Ben Cristovao (foto: Marie Bartošová)Vydal jsi desku Definitely Different, ale vlastně je to jen taková půl deska. Sliboval jsi, že se dočkáme i pokračování. Jak to tedy vypadá?
Máš pravdu, plánovali jsme letní a zimní část, což teda pořád platí, ale malinko jsme to odsunuli, protože teď jsem se věnoval videoklipům, který už jsou zveřejněný. Jde o klipy původně myšlený jen pro YouTube a vůbec nás nenapadlo, že by to mohly vysílat hudební televizní stanice a ony to hrají, což mě samozřejmě velice těší. Ale abych se vrátil k podstatě otázky. Už při nahrávání v Kanadě jsme měli asi 15 věcí, ale řekli jsme si, že uděláme takový pokus. Každý z těch songů je trochu jiný styl. Najdeš tam house, rychlejší i pomalejší R&B a různý žánry, takovej mišmaš. Brali jsme to takovej experiment, jak lidi zareagujou. Přece jen českej trh je úplně jinej, než zbytek světa. Co je hitem na Západě, tady vůbec nemusí posluchače oslovit. Navíc já jsem  teprve poznával, co zvládám s hlasem a učil se.

Jak teda ta nová deska bude vypadat? Bude zase tak krátká?
Už bude delší. Měla by mít asi 13 songů plus remixy toho nejlepšího z Definitely Different.

A jakým směrem se teď chceš vydat.
Strašně se mi líbí tematika vesmíru, takže prvním singlem bude song s názvem Alien Girl a mělo by to být hodně electro a vlastně i ty remixy, jak jsem o nich mluvil by měly být hlavně electrofunkové. Kromě toho tam bude taky pop/R&B.

Hraješ v nejsledovanějším českém seriálu, který teď na obrazovkách běží. Baví te Ordinace v růžové zahradě?
Já jsem o tom strašně přemýšlel. Uvědomuji si, že hraní v seriálu se neslučuje s publikem, pro který dělám hudbu. Navíc přiznejme si to i pro mou image to je zdánlivě sebevražda. Ale na druhou stranu je to práce, která mě svým způsobem baví. Vždycky mě lákala kamera a hraní v seriálu je nejlepší  a nejrychlejší škola. Denně tam pracuješ se třemi kamerami, učíš se texty a já se učím mluvit pomaleji, což teda teď asi tak nevypadá, ale když se soustředím, už mi to jde. (smích) Kromě toho Ordinace má sledovanost 2,5 milionu diváků, takže to, co dělám v hudbě, má přece jen větší pozornost, než by mělo za normálních okolností. A třeba můj nejoblíbenější český zpěvák je Vojta Dyk a ten taky hrál v seriálu Letiště. On to každej kritizuje, ale pak do toho stejně vleze.

Můžeme se teda těšit na Bena Cristovao, jako velkého herce. Máš ambice v tomhle směru?
Baví mě kamera, tak uvidíme. (smích)

Se singlem Good slavíš velký úspěch. Překvapilo tě to?
Určitě. Ono to totiž vůbec nemělo být nasazený do hitparád. To se celý zvrtlo. Já to dělal jen pro YouTube, nahrál jsem takovou delší verzi s Intrem, které mělo být v kontrastu se zbytkem písničky. Dal jsem to na YouTube a najednou to začali hrát na Evropě 2, což, wow, bylo super, ale ten song vznikal pro tanečníky a úplně pro jiný publikum. Co mě ale zaujalo, že když sis poslechl tu hitparádu, tak všechny ty songy mají strašně vysoko postavený refrény a ten můj je úplně dole a postavenej na basech. Tak si u toho posluchači mohli trochu i odpočinout.

Desku jsi natáčel v Kanadě, ale u hodně věcí jsi autor nebo spoluautor. Řekni něco o lidech, kteří ti s ní pomáhali a proč jsi vlastně natáčel v Kanadě.
Ozval se mi producent, kterej se pak na mě přijel podívat a pozval mě do Toronta, kde má celý svůj tým a fungovalo to, tak jsem se rozhodl to natočit tam. Výhodou taky bylo, že v Kanadě o mně nikdo neví vůbec nic, takže člověk není na dosah ničemu, co tě rozhází a máš čas a myšlenky jen na práci.

Ben Cristovao (foto: Marie Bartošová)

Ještě se vrátím k tvým klipům. Na český poměry jsou hodně dobrý, dokonce na nich snad ani nejde poznat, že jsou český. Jak vznikají, kdo má nápady je udělat takhle. Máš jasnou představu, jak mají vypadat, nebo si poslechneš cizí názory a ty přijímáš.
První video Give Me Some More jsem dělal s Yemim, kterýmu jsem jen řekl, že chci aby to bylo postavený na tanci. Choreografii dělal Bruno  de Souza, režíroval to Kryštof Michal. Samí super lidi. Ty další klipy Good a Waste My Time režíroval jeden Angličan, který dostal nápad, aby to byla hra světel a barev, což se mi líbilo. Choreografii dělal znovu Bruno de Souza a intro jsem si jsem si k songu Good pak na foťák natočil sám, a tak to vzniká. Další klip Alien Girl natočili Imagine Visions, který toho za sebou mají už hodně moc.

Musím se pozastavit i nad tvými texty. V jednom tracku zpíváš o botách značky Jimmy Choo, jak tě to napadlo. Ty snad nejdou v Praze ani sehnat. Myslíš, že tvé publikum ví, o co jde?
To přesně jsem čekal. To je Put It On Me. Je to o tom, že se vžiješ do role nějakýho šíleně slavnýho týpka a kolem tebe jsou ženský a ty jim vykládáš, co pro ně uděláš. K tomu jsme měli vymyšlenej nejvíc vtipnej videoklip. Měl bych v něm hodit jako takovej ten vekslák, kterej navštěvuje tržnice a nakupuje falešný zboží, který pak dává těm ženským a pěkně si s nima hraje. Jenže nakonec jsme to nevybrali jako singl, proto to možná nebylo úplně pochopený... a asi ani nebude, pokud se k tomu songu někdy nevrátíme. (smích)

Mám z tebe pocit, že se umíš obklopit lidma, který tě posunou někam dál a dobrým směrem. Máš na to nějaký šestý smysl, nebo už ses setkal i s někým, kdo chtěl zneužít tvé známosti.
Je pravda, že když někoho poznám, hned vím, jestli s tím člověkem chci spolupracovat nebo ne. Stačí krátkej rozhovor a hned vím, což je super. Ale díky bohu zatím jsem měl na lidi spíš štěstí.

V Superstar byla takovou tvou chráněnkyní zpěvačka Dara Rolins. Znamenalo to pro tebe něco?
Když jsem se přihlásil do Superstar, tak jsem neměl se zpěvem vůbec nic společnýho, takže jsem byl rád za jakoukoliv pomoc. Do té doby jsem jen tancoval a jezdil na prkně. Celý můj život byl snowboard. Dara má ale podobnej vztah k tanci a k hudbě jako já a mám pocit, že i díky ní jsem se dostal tam, kam až jsem se dostal, protože mě šlo odepsat už mnohokrát před tím.

Před Superstar si hodně jezdil na snowboardu, zahodil jsi ho, nebo pořád na něm jezdíš?
Nezahodil. Teď chystám spolupráci s Martinem Černíkem, což je jeden z nejlepších snowboardistů u nás. Taky pojedu do Alp a zkusím si i nějakou exhibici ve Špindlu a v létě chceme natáčet na ledovci snowboardový video, takže prkno pořád využívám.

Sám jsi řekl, že tvá deska obsahovala R&B, house, pop a různý žánry, ale co ty sám posloucháš a kam se chceš ubírat dál.
Tak tady je největší paradox, protože muziku, kterou miluju, nechci dělat. Můj nejoblíbenější zpěvák je Jamie Cullum, nebo mám rád interprety jako John Legend a Justin Nozuka.  U poslechu jejich hudby si odpočinu a obohacuje mě to. Pak miluju i hudbu, kterou produkuje Usher, Trey Songz, ale tu si doma nepustím, to jsou party věci, který poslouchám, když chci kalit, nebo vypnout. A takovou muziku chci dělat, protože chci dělat show a taky bohužel neumím hrát na žádný hudební nástroj. Doufám ale, že s časem do stylu muziky Jamieho Culluma dozraju.

V médiích koluje zpráva, že spolupracuješ s Mikem Trafikem…
…Už máme hotovej song. Je to moje první česky zpívaná věc. Mike udělal beat, na který jsem si vytvořil zpěvovou linku a napsal text. Je to taková obhajoba toho, co jsem v poslední době dělal. Myslím si, že to bude dobrý.

Kam je určenej ten song. Bude na tvé nové desce?
Jo.

Ben Cristovao natočil singl s Mikem Trafikem z PSH, zpívá v něm česky

Na první desce jsi hodně pracoval s modulátorem hlasu. Je to tvoje „značka“, nebo plánuješ víc zpívat svým nezměněným hlasem?
Už v tom Intru k singlu Good jsem si z toho udělal trochu legraci a chtěl jsem ukázat, že na tom hlasu pracuju. Ale myslím si, že pokud se Auto Tune používá šetrně, tak na tom nic není, je to prostě teď trend. To neznamená, že ho chci požívat pořád. Můžu říct, že všechny svý písničky jsem schopnej zazpívat živě bez úprav hlasu.

Tvůj prvotní úspěch určitě souvisel s tvým vzhledem a image. Zažil jsi nějakou kuriózní story s fanynkou?
Jednou jsem přišel domů a před dveřma do bytu jsem našel srdce z okvětních lístků, což teda znamenalo, že ten člověk se musel dostat přez vchodový dveře a musel přesně vědět, v kterým bytě bydlím. To mě trochu vystrašilo.

Třeba to byla nějaká sousedka. (smích)
Já jsem doufal, že to byla sousedka, ale my tam nemáme nikoho ve věku, kdo by dělal takový věci. (smích)

Text: Daniel Maršalík, Foto: Marie Bartošová