SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ray Charles (39.)

Vydáno 15.06.2012 | autor: redakce

"Je to jediný génius v naší branži," ocenil před lety Raye Charlese (1930-2004) muž, který si taková hodnocení rezervoval zpravidla raději sám pro sebe - Frank Sinatra. Dne 10. června 2004 zemřel tento fenomenální nevidomý hudebník, celým jménem Ray Charles Robinson, na selhání jater.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ray Charles (39.) SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ray Charles (39.)


Pitevní protokol


Došlo-li k pitvě, povolali k ní možná i mineraloga. Na smrti zpěváka, skladatele, producenta, aranžéra, kapelníka i klavíristy se bezesporu podepsala více než čtvrtina života na heroinu i jiných drogách. Kdyby po několikerém zadržení s narkotiky nenásledovalo v roce 1965 jeho předávkování, jež přerostlo ve skandál medializovaný víc než jeho předchozí nespolehlivost vedoucí k rušení koncertů nebo jejich o hodiny opožděný začátek, možná by se nedožil ani těch 73 let, které oslavil loni 23. září. Tehdy přiznal, že s drogami zápasí už téměř dvacet let, od šestnácti.

Norah Jones: Featuring Norah Jones

„Každodenní tlaky jsou tvrdé," vysvětloval. „Člověk, který žije v temnotě, se snaží nějak si je zmírňovat." Přiznal rovněž, že mu přátelé dávají tři roky života. A veřejně slíbil, že se s drogou rozloučí. Buď se mu to povedlo, nebo měl štěstí a skandály se mu od té doby vyhýbaly.

Pátky bez Robinsona


Ze svého jména vypustil na počátku své hudební dráhy příjmení Robinson a nechal si jen dvě křestní jména, aby jej nezaměňovali se slavným boxerem té doby Sugar Ray Robinsonem. Smolných pátků však v životě zažil požehnaně. Narodil se v Georgii v chudé černé rodině železničáře a posluhovačky, která se záhy přestěhovala do segregovaného města Greenville na Floridě. Týdenní příjem rodiny byl na hranici chudoby: ze 40 dolarů týdně museli vyžít čtyři. Bohužel však jen do roku 1935. Tehdy se pětiletý Ray stal svědkem tragické smrti svého o rok mladšího bratra. Utopil se v neckách. Byla to však bohužel jedna z posledních věcí, které Ray viděl. Rok nato dostal zelený zákal, který jej během dalšího roku zcela oslepil.

"Ztratil jsi zrak, ne rozum," vlévala mu sílu jeho matka Areatha. „Nemusíš skončit jako žebrák na nároží." A nasadila účinnou terapii: chlapec musel štípat dříví a uklízet dům, jako kdyby viděl. Jen chodit začal do školy pro nevidomé. Matka, jeho anděl strážný, zemřela, když mu bylo patnáct. A sotva se s tím Ray smířil, zemřel i jeho otec. Osudem takto ošlehaný zpěvák se pak celý život chlubil, že nikdy nepoužil slepeckého psa ani hůl.

O žebrotě není třeba už vůbec uvažovat. Chvíli koketoval s jazzem, chvíli s country, poměrně rychle si prošel učednická léta hraní, kde se dalo, vyzkoušel si i popový swing, ale pak se chytře vrátil ke kořenům, ke gospelu, soulu a R&B. A i když se pak průběžně vracel tu k tomu, tu k onomu, a propojoval různé hudební světy, právě s nimi udělal díru do světa.

Stejně dětí jako cen Grammy


Se soulovými hity Drown In My Own Tears, I Got A Woman či Hallelujah I Love Her So, ale i s popovou What´d I Say jej už v roce 1960 přeplatila nahrávací společnost ABC-Paramount tehdy bezprecedentními 50 000 dolary na rok. Pokračoval v nahuštěné kadenci hudebních úspěchů: Georgia On My Mind, Hit The Road Jack či I Can´t Stop Loving You, tyhle i další skladby se staly základem legendy jménem Ray Charles. Vykrystalizovala možná až příliš brzy a rychle, takže se zdá, že její nositel pak už žil jen z ní.



Ať je to tak či tak, měla fundament tak pevný, že mu vynesl dvanáct Grammy, přesně tolik, kolik po sobě zanechal dětí. Ty mu stačily zplodit 20 vnoučat a ta ještě dalších pět pravnoučat. Ač ženat jen dvakrát, jeho dvanáct dětí má pět maminek.

V roce 1986 se stal „zakládajícím" členem Síně slávy rock´n´rollu. Tehdy vznikla, potřebovali do ní někoho nesporného, a tak vedle Elvise, Chucka Berryho či Jamese Browna tam nominovali i jeho.

Jistě velký zážitek, ale on k těm úplně největším počítal chvíli, kdy řídil auto. Angažovali jej pro reklamu a v Údolí smrti jej posadili za volant skutečného jedoucího vozu. Značná změna, oproti šachům, které byl schopen hrát i mezi skladbami během koncertu a porážet v nich kdekoho.



Krátce před smrtí stačil dokončit několik rozehraných partií: s Norah Jones, s Bonnie Raitt, Jamesem Taylorem, Williem Nelsonem či Eltonem Johnem. Vydání desky duetů s těmito a dalšími kolegy se nedočkal, protože dostal možná první šach mat v životě.

text: Roman Lipčík, foto Sony Music, Bontonfilm, archiv

Témata: Ray Charles, soul, rock'n'roll

zavřít