SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Jeff Hanneman (87.)

Jeffrey John Hanneman se narodil 31. ledna 1964 v kalifornském Oaklandu. Pocházel z vojenské rodiny; jeho otec se vylodil se v Normandii, na americké straně zasáhl do bojů druhé světové války, Jeffovi bratři válčili ve Vietnamu. Ačkoliv to mladého Jeffa více než ke zbrani táhlo k muzice, když mu jeho otec nabídl medaile a odznaky, které sebral padlým německým vojákům, zažehlo to v jeho duši vášeň na celý život. Začal se intenzivně zajímat o vojenskou historii, což se později výrazně odrazilo i v jeho mnohdy kontroverzních textech.

TOP 10 | Písně o České republice napsali Nick Cave, R.E.M., Slayer, Joe Strummer i Lil Xan

S hudebními dějinami se Jeff potkal v roce 1981. Mladík holdující kapelám Black Sabbath, Iron Maiden či Judas Priest narazil na jistého Kerryho Kinga, který hledal kytaristu do své začínající kapely. Poté, co si chlapci za asistence Davea Lombarda za bicí soupravou zahráli pár kusů od svých oblíbenců, padlo rozhodnutí založit vlastní skupinu. Byl to přitom právě Hanneman, který uskupení vtiskl specifické hudební směřování. Zatímco se původní torzo Slayer stále pohybovalo v hardrockových a heavymetalových vodách, Jeffa stále více fascinovala punková rychlost a agrese. Tyto prvky se snažil aplikovat na dosavadní metalové postupy. Vznikl thrash metal.

Hudební aktivity Jeffa zcela pohltily. Slayer začali denně zkoušet v garáži otce jejich nového baskytaristy a vokalisty Toma Arayi. Čerstvě plnoletý Hanneman se do zkušebny regulérně nastěhoval. Intenzivní cvičení a nekonečné hodiny pracovního nahrávání vlastních nápadů formovaly jeho osobitý kytarový styl. Ve snaze docílit nekompromisního zvuku pracoval na tehdy nevídané rychlosti svých sól. Valící se lavina tónů v ďábelském tempu neměla v jeho pojetí vyluzovat žádné vábné melodie, ale především dále vystupňovat hudební agresi. Jeff tak v 80. letech jen stěží hledal v rychlosti konkurenci. Mnoho těch, kteří jeho umění později překonali, ve svých hráčských začátcích jen nevěřícně sledovalo kmitající pravačku blonďatého démona v dresu Oakland Raiders.

Již tehdy však kytarista projevoval značnou náklonnost konzumaci alkoholu, jak koneckonců bylo pro celou tehdejší kalifornskou metalovou scénu typické. V rozhovorech později s úsměvem zpětně vzpomínal, jak touto dobou donutil pouze třináctiletého Arayova bratra k pravidelnému pití piva.

Zmíněná Jeffova záliba v punkových veličinách typu Dead Kennedys a Black Flag měla lví podíl na skutečnosti, že Slayer v rámci formující se velké thrashmetalové čtyřky z Bay-area zaujali pozici té nejtvrdší sebranky. Hanneman byl autorsky podepsán pod většinou skladeb kapely. Jeho nekompromisní riffáž měnila podobu tvrdé kytarové muziky a posouvala hranice tehdejšího extrému. Nejeden deathmetalový kytarista později přiznal, že hledal inspiraci právě v Jeffových postupech.

Textové kontroverze

Nešlo pouze o hudební obsah. Jeff rovněž plodil nevídaně radikální texty. Jestliže satanistické verše z prvních dvou desek Slayer vyvolaly poprask především v rigidních amerických náboženských kruzích, skutečný výbuch v tomto ohledu přinesl v roce 1986 otvírák kultovní desky Reign in Blood. Syrový popis činnosti nechvalně známého nacistického doktora z vyhlazovacího lágru Osvětim-Březinka, Anděla smrti Josefa Mengeleho, poskytl odpůrcům nevídaně extrémní kapely vítanou munici. Slayer již nebyli obviňováni z propagace satanismu, ale také z nacistických postojů. Málokdo tušil, jak hluboce se Jeff o historii, nejen druhé světové války zajímal. Četl obrovské množství odborných knih. Právě jedna z nich ho vedla i k sepsání inkriminovaného hitu Angel of Death. Jak sám později komentoval: "...do toho textu jsem nedal nic, co by nutně říkalo, že (Mengele) byl špatný člověk, protože pro mě, no...není to přeci jasné?" Slayer, mimochodem multietnická kapela, ve které hrají hudebníci s židovskými, hispánskými a indiánskými kořeny, se následně mnohokrát od extrémně pravicových tendencí rázně distancovali. Punc kontroverze nicméně přetrval. Dodejme, že Jeff ho svými provokacemi mohutně přiživoval. Málokdo však postřehl, že například v textu SS-3 z desky Divine Intervention naopak zhudebnil atentát československých parašutistů na Reinharda Heydricha.

Jeffův přínos, jak již bylo naznačeno, nepochybně ležel především v jeho skladatelských schopnostech. Tři klíčové desky Slayer a zároveň klenoty celé metalové historie Reign in Blood, South of Heaven a Seasons in the Abyss nesou vyjma čtyř skladeb kompletně podpis Jeff Hanneman. S Kingem vytvořil perfektně se doplňující dvojici. Zběsilou thrashmetalovou řežbu dokázal Jeff okořenit silnými melodiemi a nosnými motivy. Za všechny vzpomeňme například písně Raining Blood, South of Heaven nebo Dead Skin Mask.

Prokletý pavoučí polibek

Kytarový dvojblok King-Hanneman byl pro celou historii Slayer naprosto určující. Léta jakoby přibývala jen velmi pozvolna. Přesvědčit se o tom mohli i čeští fanoušci v létě 2010, kdy američtí veteráni zcela devastujícím stylem opanovali festival Sonisphere v Milovicích. Mnohé fanoušky proto šokovalo, když počátkem následujícího roku přišla zpráva, že Jeff trpí vážnými zdravotními problémy, a nezúčastní se proto nadcházejících koncertů kapely. Později vyšlo najevo, že Jeffovi masivně odumírá tkáň na pravé paži. Lékaři mu diagnostikovali nekrotizující fasciitidu, jejíž příčinou, jak se ukázalo, bylo s největší pravděpodobností kousnutí jedovatým pavoukem. Nemoc dlouhou dobu neustupovala. Kytarista absolvoval sérii operací, jednu chvíli se dokonce vážně uvažovalo o amputaci celé jeho končetiny.

Kerry King později naznačil, že Jeff nebyl tou dobou obecně příliš ve formě. Prozradil, že vyjma svých sól se od konce 90. let ani neúčastnil nahrávání studiových desek. Poslední vystoupení, které s kapelou odehrál rovněž neprobíhalo ideálně. Hanneman měl v lepšící se fázi své nemoci odehrát se Slayer v rámci štace turné "Big Four" v kalifornském Indiu alespoň čtyři skladby. Po příslušné zkoušce ho však Kerry přesvědčil, aby svou účast o polovinu zkrátil. Měsíce nečinnosti si vyžádaly svou daň a Jeff ultrarychlé party údajně příliš nezvládal. Málokdo tak tušil, že Angel of Death a South of Heaven, které si tehdy v dubnu 2011 s kapelou vystřihl, byly jeho poslední tóny na pódiu.

Po necelých dvou letech sice Araya oznámil, že se Jeff uzdravil a plánuje návrat ke kapele, rekonvalescence však nadále probíhala velmi pozvolna. Nakolik celý proces brzdila konzumace alkoholu, zůstává v současné době pouhou spekulací. Jisté je, že Hanneman své tělo v průběhu života nikterak nešetřil. Kromě alkoholismu se dříve po léta potýkal rovněž s kokainem a zneužíváním medikamentů. Kytarista sice na první pohled vykazoval známky lepšícího se stavu a údajně se připravoval na novou nahrávku Slayer, jeho játra však pozvolna skrytě kolabovala. V dubnu 2013 byl náhle převezen do nemocnice v kalifornském Inland Empire. Lékaři u něj zjistili pokročilou cirhózu a muzikanta uvedli do umělého spánku. Z něj se již nikdy neprobudil. Zemřel 2. května ve věku pouhých devětačtyřiceti let. Příčinou jeho skonu bylo selhání jader v důsledku nadměrného pití. Jeff tak rozšířil početné řady talentovaných hudebníku, nad nimiž zvítězil démon alkohol.

Jeff Hanneman - Postmortem
Funeral held for the depression of man
Holds the key to his own death
Entering a tomb of a corpse yet conceived
Tighten the tourniquet around your neck
Sifting away the debris of hated life
Cold touch of death begins to chill your spine
Seeking life beyond your perishment
Repeating words echoing through your mind

text: Matěj Bílý