SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ian Dury (131.)

Vydáno 21.03.2014 | autor: redakce

Ian Dury patří do skupiny osobností, jejichž biografii napíše i ten nejlínější publicista. Obrna předurčující na životní dráhu outsidera, studium malby a nová vlna punku coby vysvobození jsou jako vystřižené z naivního filmu o rockové hvězdě neobyčejného formátu.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ian Dury (131.) SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ian Dury (131.)

ian dury 01Dury byl však v první řadě výjimečná molekula ve spletitých cestách hudby. Jeho píseň Sex And Drugs And Rock'n'roll se dodnes pyšní statusem hymny a po vyslechnutí Duryho tvorby stačí minimum, abyste pochopili, že ne nadarmo byl vyhlášen za jednu z mála skutečných originálů britské scény.

DĚTSTVÍ V NEGATIVECH

V kolonce Early Life se nevyskytuje moc pozitivních informací. Rodiče žili odděleně, a zatímco jeho otec cestoval jako šofér limuzíny po celém světě, on zůstal s matkou v malé anglické vesnici. Po druhé světové válce, v roce 1949, se v Británii rozmohla epidemie dětské obrny a sedmiletý Ian se nakazil údajně na plovárně. Následovaly těžké roky strávené v nemocnicích, kde se v budoucím hudebníkovi údajně poprvé objevilo silné odhodlání nějak se ze všeho "vymotat". Dočasně se mu to podařilo studiem výtvarného umění, které později i sám vyučoval. "Mám dost kreslení, nikdy nebudu tak dobrý jak bych chtěl. Chci dělat něco pořádně!" rozhodl se náhle a založil kapelu.

ian dury 02NEJSEM PAPEŽ, JSEM IAN DURY!

Nejdřív byli Kilburn & The High Roads, kteří se rozpadli ješte dřív, než prišel výraznější úspěch. Po dvou deskách Handsome (1975) a Wotabunch (1977) se Dury rozhodl realizovat sólový počin New Boots And Panties!! (1978), který se stal platinovým. Tento pokus s kapelou později nazvanou The Blockheads (vzala si ji pod patronát dvojice zkušených manažérů Andrew King a Peter Jenner od Pink Floyd) světu objevila Duryho, jehož si oblíbili nejenom Britové. Prvky starosvětského rock'n'rollu, jazzu, funku a vliv milovaného divadelního varieté zanechaly stopy na hudbě nejbližších dekád a dotvořily zajímavou mozaiku éry, která se honosí názvem new wave. Z Iana Duryho se stala prapodivná ikona s pokřivenýma nohama, která dokázala na pódiu dělat divy. Stejný úspěch měly i následující desky Do It Yourself (1979) a Laughter (1980). "V Glasgow za mnou do šatny přišel malý  kluk a chtěl, abych se ho dotkl. To mě rozzlobilo a tak jsem mu řekl: Vyser se na to, jsem Ian Dury a ne žádný papež."

CESTA JAK SE VYHNOUT SMRTI

Neustálého spojování svého jména s tělesným postižením se nikdy nezbavil. Hit Spasticus Autisticus (Pokřivený autistický) a filmy, ve kterých se objevoval většinou v roli zdeformovaného záporáka, však nepodkopaly jeho muzikantskou autoritu. "Jsem charizmatický, nebojím se vystupovat na veřejnosti. Každý normálně vypadající člověk má svoje fyzické slabosti. A i když ta moje je tak moc viditelná, není důvod, abych se toho obával," tvrdil. Ani on se však neubránil rakovině. Po třech letech neúspěšného boje odhodlaný Ian Dury podlehl, a to 27. března 2000 ve věku 57 let. "Je pár cest, jak se vyhnout smrti," říkal. "Jedna z možností je být velkolepý a to je ta cesta, která se mi líbí nejvíc."

text: Katarína Šamajová

zavřít