SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Phil Everly (174.)

The Everly Brothers, Phil vlevoPRE-EVERLY BROTHERS A PRVNÍ ÚSPĚCHY

K muzice se bratři dostali díky svému otci. Ike Everly sice nejdříve pracoval v uhelných dolech, ale doma ho v jeho zálibě k hudbě podporovali. Ve čtyřicátých letech, když ještě žili v Iowě, měl vlastní pořad na rádiové stanici KMA a KFNF. V něm vystupoval a zpíval nejdříve se svou ženou Margaret, pak i se svými syny, kterým se tenkrát říkalo "malý Don a chlapeček Phil". A všichni dohromady vystupovali jako Everly Family. Rodina se poté přestěhovala do Nashvillu v Tennessee, kde Phil roku 1957 dokončil střední školu a pak se začali oba bratři naplno věnovat hudbě.

Jejich první nahrávání se uskutečnilo už roku 1956 pro Columbia Records. Donova skladba Keep on Lovin' Me však neuspěla, a tak se velký debut odsunul o rok, kdy pro Cadence label nahráli jeden z nejznámějších singlů z pera autorské dvojice Felice a Boudleaux Bryantových Bye Bye Love. Tato nahrávka skončila jako druhá v žebříčku populární hudby hned za Elvisem Presleyem a jeho (Let Me Be Your) Teddy Bear, v country žebříčku se umístila dokonce na prvním místě. Pro The Everly Brothers singl znamenal zároveň první milion prodaných nosičů. Podobně úspěšné byly i jejich další skladby jako Wake Up Little Susie, All I Have to Do Is Dream, Bird Dog, Problems a (Till) I Kissed You. Další hit Cathy's Clown už vyšel pod vydavatelstvím Warner Brothers, prodalo se na 8 milionů kusů a stal se tak jejich nejprodávanější a nejúspěšnější nahrávkou.

MRAKY NA OBZORU

První problémy nastaly po rozkolu manažerem Wesley Rosem, což mělo za následek konec spolupráce s Bryantovými. Bratři Everlyové tedy nahrávali písně jiných autorů a pro vlastní skladby používali pseudonym Jimmy Howard. Pokusili se také vybudovat vlastní label Calliope Records pro své sólové projekty, jako byly Philovy Keestone Family Singers. Jejich jediný singl ale v žebříčcích propadl a brzy skončilo činnost celé Calliope Records. V kariéře jim nepomohla ani služba v americké námořní pěchotě, vystupovali minimálně, upadali do zapomnění a po službě už na své dřívější úspěchy nenavázali. Následovaly Donovy potíže se závislostí na amfetaminech, jejichž vrcholem byl Donův kolaps během turné po Velké Británii, které musel Phil dokončit bez něj, s pomocí baskytaristy Joeye Pagee.

• RECENZE: Co mají společného Green Day a Norah Jones? Foreverly!

Napětí vládlo i mezi bratry navzájem, poslední tečkou za jejich spoluprací byl koncert v létě roku 1973, při němž Phil rozmlátil svou kytaru a odešel z pódia, takže Don musel odehrát zbytek vystoupení bez něj. Během sólové dráhy vydal Phil alba Star Spangled Springer, Phil's Diner a Mystic Line, hostoval na albu Mustard Roye Wooda a albu Warren Zevon Warrena Zevona. Pro komedii Every Which Way But Loose Clinta Eastwooda z roku 1978 napsal skladbu Don't Say You Don't Love Me No More a pro pokračování filmu Any Which Way You Can zase skladbu One Too Many Women in Your Life. O další tři roky později mělo úspěch jeho sólové eponymní album Phil Everly, které nahrál s hudebníky jako Mark Knopfler, Terry Wiliams a Pete Wingfield.

RE-EVERLY BROTHERS

Duo bratři obnovili v roce 1983 koncertem v Royal Albert Hall v Londýně, o rok později následovalo vydání alba EB 84, z nějž zabodoval singl On the Wings of a Nightingale napsaný samým Paulem McCartney a alba Born Yesterday z roku 1986. Ve stejné době byli vůbec jako první členové uvedeni do rokenrolové Síně slávy po boku hvězd jako Elvis Presley, Chuck Berry, James Brown nebo Ray Charles. V roce 1990 si Phil odskočil zazpívat duet On Top of the World s holandským zpěvákem René Shumanem, který se pak objevil na Shumanově desce Set the Clock on Rock. Jeden z posledních singlů, který vydali, byl Cold na albu Andrew Lloyd Webbera Whistle Down the Wind. Od té doby bylo jejich hlavní činností přebírání různých ocenění: v roce 1997 Grammy za celoživotní dílo, 2001 byli uvedeni do Síně slávy country hudby a 2004 do Síně slávy vokálních skupin. Oba bratři se ještě připojili k Old Friends tour dvojice Simon & Garfunkel, kteří pak natočili jejich Bye Bye Love a Wake Up Little Susie.

Ačkoli by se mohlo podle výčtu ocenění zdát, že jejich tvorba došla velkému uznání, podle magazínu Rolling Stone její dopad na ostatní umělce značně převýšil slávu bratrů samotných. Poctou jejich hudebnímu odkazu se stalo album Foreverly s covery v podání Billy Joea Armstronga s Norah Jones, A Date With the Everly Brothers od Chapin Sisters a What the Brothers Sang od Bonnie Prince Billyho s Dawn McCarthy.

text: Nikola Illeová

Příště: Milan Peroutka, bubeník Olympic