Paragraf 666 aneb jak se stát antikristem

Vydáno 08.01.2012 | autor: redakce

Tak co? Jste připraveni? Už jste byli na koncertu Törru, Draculátoru, Zvratoru, Purulent Spermcanal a chystáte se na vystoupení Marilyna Mansona? Už jste si přečetli Satanskou bibli a možná i navštívili chaloupku strýčka Crowleyho na břehu lochnesského jezera?

Paragraf 666 aneb jak se stát antikristem Paragraf 666 aneb jak se stát antikristem

mansonMarilyn MansonUž jste si za pomoci slovníku a lexikonu kouzel a magie přeložili texty Emperor, Mayhem a Burzum? Už jste zkusili ukřižovat kočku a její krví napsat Bůh je mrtev? Definitivně jste se přestali snažit pochopit křesťanství a islám (navíc se vám někdy i pletou) s tím jejich připitomělým dualismem a místo toho jste v sobě objevili sílu vlastního, nedělitelného, jedinečného já, už jste si doma o samotě zkoušeli před zrcadlem ďábelské škleby a poznali ten nepopsatelný pocit, kdy jste obrátili babiččin kříž vzhůru nohama?

Tak to jste pravými satanisty. Tedy skoro.

Potíž je v tom, že jak říká třeba nezapomenutelná autorita Church Of Satan, ministrantka Jashan A´Al, „Jediná a zaručená cesta, jak se stát satanistou, vlastně neexistuje.“ Jashan (která samozřejmě rezignovala na své pravé, křesťanské jméno) je provozovatelkou webu se satanskou tématikou a také ona tvrdí, že satanismus opravdu nesestává z vraždění koček, líčení, zapalování kostelů či poslechu norských rasistických subthrashmetalových spolků. Satanismus může být definován mnoha způsoby, ovšem ve svém prajádru není ničím jiným než vírou v sebe sama, jakýmsi autozbožštěním (ho, ho, s tímhle neologismem jsem to už asi fakt přehnal). „Dělej, co chceš a to bude zákonem tvým,“ hlásal už před sto lety Aleister Crowley a jednou větou pojmenoval ono morální povědomí a hlavně plnou zodpovědnost za jedincovo chování a činy. Z toho zákonitě vyplívá i onen populárnější názor, že satanista je vlastně hedonista a požitkář, který „hříšné“ tendence jako chtíč, vášeň či pomstychtivost považuje za zdravé, stimulující pudy. Podle Jashan je třeba striktně odlišovat satanismus od přituplého antikřesťanství. Jestliže je tvůj zájem o satanismus opravdu hluboký a seriózní, vyzývá Jashan, musíš si uvědomit, že většina satanistů od tebe – narozdíl třeba od jehovistů – neočekává, že se k nim ihned připojíš, ale že satanismus objevíš anebo že jím prostě – budeš. Následuje jakási Rukověť pro začátečníky, s citacemi zainteresovaných expertů. Ber nebo nech ležet, ale pamatuj, jen poznání a uvědomění jsou hodnoty, na kterých v životě opravdu záleží. A ďábel, kterého znáš, je lepší než ten druhý...

Zákon 1: uctívat ďábla není nevyhnutelné
Existuje mnoho matoucích frakcí v rámci satanismu – tradiční, moderní, eklektické, luciferiánské, kabalistické... Nekonečná řada. Některé sekty či skupiny jsou jen odštěpky minulých řádů. Takovým případem jsou třeba First Church Of Satan či First Satanic Church, které se postupem let vydělily z původní sanfranciské Church Of Satan Antona LaVeye. Některé jsou vůči sobě nepřátelské, některé víceméně splývají v jednu. Tak kde začít? Z gruntu. Překvapivě – uctívání Ďábla není povinností, to už je jen staromódní představa. Jen zarputilí tradicionalisté uctívají biblickou figuru Lucifera a Satana jako fyzickou, živou entitu. „Satanismus neznamená uctívání ďábla či démona,“ píše ve své knize The Long Hard Road Out Of Hell Marilyn Manson, „Ďábel neexistuje. Satanismus znamená oslavovat a uctívat sám sebe, protože jen a pouze ty sám si zodpovědný za své dobro a zlo. Křesťanská válka proti ďáblu byla vlastně jen bojem proti přirozeným lidským instinktům – sexu, násilí a sebestřednosti.“

cradle2Cradle Of Faith„Rozdíl mezi satanismem a uctíváním ďábla je jednoduchý,“ tvrdí zdroj webové stránky First Church Of Satan. „Uctívači ďábla nejsou nikým jiným než křesťanskými odpadlíky, kteří věří, že být satanistou znamená zákonitě užívat dogmata, která jsou v příkrém rozporu s křesťanstvím. Satanisté jsou naopak volnomyšlenkáři, kteří se duchovně  i duševně vyvíjejí prostřednictvím sebevyjádření a spirituálních stimulací. Krátce řečeno, uctívač ďábla je ten, kdo uctívá zlo jako morální absolutno.“

Skutečně jednoduchý rozdíl.

Zákon 2: ztlum ten příšerný hluk
Robert Johnson, Led Zeppelin, Rolling Stones, Venom, Deicide, Cradle Of Filth, Ozzy Osbourne, Iron Maiden, Marilyn Manson
– seznam démonických a okultně orientovaných hudebníků je stejně tak nekonečný. Proč by však měl moderní satanista poslouchat nějaký ubohý staromódní heavy metal, aby dokázal své belzebubovské pověření? Opravdu nemusí. First Church Of Satan doporučuje pro začátek třeba Lou Reeda, Davida Bowieho, Miles Davise a Charlieho Parkera – objevuje se tu dokonce i odkaz na web Madonny! Jashan A´al tvrdí: „Rozumím hardrockové metalové fascinaci okultismem a mysticismem. Lidé jako třeba Marilyn Manson obstarávají potřebnou publicitu a ta je vždy nutná. Čím více pozornosti, tím víc lidé baží po informacích a na světlo tak vyjde víc opravdových faktů a ne jen domněnek. Na druhou stranu kapely či interpreti, kteří pořád dokola omílají svůj strašidelňácký stereotyp, nejsou přesně tím ořechovým, co by mělo reprezentovat satanskou víru. Jsou spíš na škodu věci.“

Zákon 3: přestaň brát drogy
Je nesmírně paradoxní a překvapivé, že drogy jsou mezi satanisty stejně velkým tabu jako pro křesťany. Od doby, kdy satanismus vyznává výlučnost, sebepoznání a nedotknutelnost vlastního já, jsou realitě vzdálené halucinogenní efekty hypnotik nepotřebnou přítěží. Osobní zodpovědnost leží v samotném srdci satanistického dogmatu. „Osobně nesouhlasím s užíváním drog,“ říká Jashan, „Ovšem nikoho za to neodsuzuji ani nemoralizuji. Jestli chceš brát drogy nebo pít alkohol, je to jen a jen tvoje věc. Jen nesmíš hazardovat se životem, nesmíš ztratit kontrolu.“

ozzyOzzy OsbourneFirst Church Of Satan ovšem přesto věří v legalizaci všech drog, protože „Smrtelníci mají právo výběru a mají i právo trpět za svá vlastní rozhodnutí.“ Jashan pokračuje: „Když porovnáte díla vytvořená pod vlivem drog s těmi ve střízlivém, normálním stavu, zjistíte, že v prvním případě jsou mnohem hlubší a inspirativnější. Dobrým příkladem mohou být tvůrčí aktivity Davida Bowieho v období 1970-1980, kdy byl těžkým narkomanem a přesto vytvořil díla, která už potom nikdy nepřekonal. Je celá řada umělců, kteří se vzdali drog a už nikdy nedosáhli předešlé velikosti.“

Zákon 4: oblíkej se normálně
Ne, satanistu v metru či autobusu na první pohled nepoznáš. Oblékají se jako studenti nebo matky v domácnosti, jen v zanedbatelném procentu jako Cradle Of Filth. „Ano, měl bys jistě registrovat svého spolužáka, který si barví vlasy do tmavého purpuru, na bundě má hřeby, nosí dlouhý plášť a na čelo si vyřeže obrácený kříž,“ pokračuje Jashan, „ale je to ve většině případů prosťáček, který bude za čtyři pět let manažerem týmu prodejců telefonů nebo nábytku. Takzvaná gotická subkultura nemá vůbec nic společného se systémem naší víry. Je jasné, že velká většina satanistů vyznává tmavé oblečení a neaplikuje žádné nové módní trendy, ale v satanské víře nikde nestojí, že by sis nemohl oblékat třeba reflexní růžovou nebo montérky, pokud ti to vyhovuje. Na druhou stranu je jedním z nejobvyklejších satanských insignií bafomet, který satanista u sebe nebo na sobě někde nosí. Převrácenou pěticípou hvězdici – dva trny nahoře, jeden trn dole – obvykle s kozí hlavou ve středu. Jedná se o nejrozšířenější satanský znak a já nikdy nepotkala nikoho, kdo by ho nosil a nebyl přitom satanistou či sympatizantem.“

Zákon 5: žádné černé mše
Máš pokušení stát se satanistou, ale obáváš se dlouhých, nudných černých mší a jiných obřadních rituálů? Děsí tě obětování a křižování zvířat? „Rituály nejsou v moderním, upřímném satanismu žádným zákonem,“ pokračuje Jashan A´al, „Někteří je praktikují každý den, někteří o víkendech, někteří vůbec. Krásné na satanismu je především to, že žádný zaručený způsob, jak se stát zaručeně pravým satanistou, vlastně neexistuje. Nejsi špatným satanistou jen proto, že neprovádíš rituál IX při třetím úplňku. Černá mše se provádí jen zřídka a slouží jako mentální uvolnění. Mnoho bývalých křesťanů, kteří přešli k satanismu, stále slyší vnitřní hlasy, že konají zlo, že je Ježíš potrestá. Černá mše je ve svém základu teatrální blasfemií, která jim pomáhá setřást ze sebe pocity viny. Já osobně nikdy při žádné neparticipovala a patrně ani nikdy nebudu. Očerňovat víru a náboženství někoho jiného zanechává v ústech a srdci vždy hnusnou pachuť. A co se týká křižování či obětování zvířat, neznám žádnou satanskou skupinu, která by to prováděla. Naopak, v mnoha satanských spolcích existuje základní zákon, který nedovoluje ubližovat nevinným – zvířatům či malým dětem.“

venom VenomZákon 666: zvrácená sexualita je pro psychopaty
Sexuální zvrácenost je chování po všech stránkách obscénní, zkažené a odporné – v drtivé většině případů proti všem zásadám satanismu. Jsou však subspolky a sekty, které jeho sadistické a ponižující aspekty využívají v rámci hlásání rasové nenávisti, xenofobie či nacisticky orientovaného sociálního darwinismu. Stejně však i mnoho normálních křesťanů, islamistů či ateistů páchá rozličná zvěrstva. Historky o satanském zneužívání dětí jsou časté, ovšem ty nezvratnými fakty doložené jsou v naprosté menšině ku příkladu k zneužívání dětí katolickými kněžími. „Existují jasné, nepřekročitelné zákony, chránící lidi všeho věku před zneužíváním, znásilněním a před sexuálním harašením vůbec,“ tvrdí Jashan, „A my se pevně zasazujeme o to, aby vždy platily, namísto toho, aby vznikaly nové, které by dovolovaly manipulovat s lidskou individualitou.“ Jsou však skupiny i jedinci, kteří páchají nepřístupné skutky právě pod pláštíkem satanismu. Jashan pokračuje: „Takové lidi přitahuje satanismus kvůli auře negativismu, která ho obklopuje, aniž by pro to byl jakýkoli důvod. Ale takto se tento náhled na satanskou víru léty vyvinul, je všudypřítomný. Když potom takový deviant umučí k smrti či znásilní malé dítě, prohlásí ´To ne já, to udělal ďábel, který je ve mně´. Veřejné mínění ho pak jen polituje, jak je to odporné a smutné, že někdo padne do satanových tenat, jak násilník vlastně vůbec není zkažený či špatný, že potřebuje spíš pomoc, atakdále. Lidé prostě bytostně potřebují nějakou výmluvu pro své omyly a špatné jednání. Kdyby mohli satanisté veřejně prohlašovat pravdu o své víře, namísto toho, aby se sakumprásk všechno od grafitti na zdech až po sprosté nadávky dávalo za vinu jakémusi satanskému kultu, museli by si různí retardovaní imbecilové najít pro své zvrácené výstřelky jiného obětního beránka.“

Příští neděli 15. ledna se budeme věnovat hvězdám, které podlehly nemoci AIDS.

text a foto: Universal, archiv

Kopie - cradle1

zavřít