Žebříkání: Co plánují Tomáš Klus, Anna K, Mardoša nebo Aneta?

Vydáno 23.03.2012 | autor: redakce

Zajímá vás, co letos čeká finalisty cen Žebřík 2011 Tomáše Kluse, Anetu Langerovou, Annu K, NiceLanda, Mardošu nebo Bena Cristovaa? Či moderátora slavnostního udílení Tomáše Hanáka? Přečtěte si naši anketu a dozvíte se to a ještě mnohem víc!

Žebříkání: Co plánují Tomáš Klus, Anna K, Mardoša nebo Aneta? Žebříkání: Co plánují Tomáš Klus, Anna K, Mardoša nebo Aneta?


1. Žebřík je hlasováním čtenářů. Zúčastnil/a ses někdy jako respondent nějaké ankety?
2. Co je pro tebe největší odměnou za tvoji muziku?
3. Čím se budeš zabývat letos?

zebrik__2011__7_20120318_1181717523Tomáš Klus

1. Ne, protože jsem silně neobjektivní člověk a nemám velký přehled. Vždycky by mě mrzelo, kdybych zaslepeně pro někoho hlasoval a pak třeba uslyšel někoho, kdo byl lepší. Je to smutné, ale já nikdy nebyl respondentem. Napravím to.

2.
Plný sál, to se nedá s ničím srovnat. Člověk může mít doma jakékoliv ocenění, ale že lidi investujou vlastní čas, aby vyjádřili podporu tím, že přijdou a zasdílí si s ním dvě tři hodinky koncertu, tak to je nejvíc.

3.
Teď jedeme turné po divadlech. Kde přesně hrajeme sice nevím, ale na mých webových stránkách to všechno je.


zebrik__2011__35_20120318_1679170862Anna K.
1. Hlasovala jsem v první SuperStar pro Anetu Langerovou, a to několikrát. Občas někde spontánně hlasuju, když mě to zaujme, já jsem taková kavka. Ale konkrétně si nic dalšího nevybavím.

2.
Samozřejmě jakákoliv pochvala. Moc príma je, když tě pochválí kolega muzikant, nebo třeba táta, kamarádka... My hudebníci netvoříme proto, abychom dostávali nějaký ceny, ale když někdo veřejně ocení tvou roční práci, je to strašně povznášející pocit.

3.
Za měsíc zahájím turné Relativní čas. Druhou půlku pak pojedu na podzim, protože si musím rozkládat síly, takže jsem nenaprala všechno najednou. Ale mezitím stejně ještě bude nějaký letní hraní.

079  zebrikBen Cristovao
1. Párkrát, většinou to bylo pro nějaký politický kauzy, jako postavit/zbourat – ano/ne, ale v muzice ještě nikdy.

2.
Určitě když mi lidi nějakým způsobem ukážou, že to co dělám, je baví. Třeba právě nominací na nějakou cenu. To je pro mě obrovská pocta, když někoho cizího, koho vlastně neznám, dokážu oslovit a on mi to takhle vrátí. To je pro mě úplně úžasný.

3.
Připravujeme krátkej film a chystám další desku, kolem který mám dost práce, protože si píšu sám texty. Čeká mě cesta do Ameriky, kde mám producenta a nahrávám tam. A taky bych chtěl trošku cestovat – třeba do Asie, odpočívat, užít si života.


_mg_0524_20120319_1526247429NiceLand
1. Výjimečně, ale když jsem objevil nějakou kapelu, o který jsem měl pocit, že by tam měla být, tak jsem pro ni hlasoval. Ale je to už pár let zpátky a na detaily si nevzpomenu. Možná Slavíci.

2.
Těžko říct, ale vzhledem k tomu, že jsem teď nezaměstnanej, tak prachy by byly super.

3.
Letos jsme měli personální změny v kapele, kdy dva členové odešli. Takže teď během jara by je měli minimálně dva, ale možná až tři další nahradit. Plán je postavit do léta kapelu, která by mohla odehrát letní festivaly a začít nahrávat nový album, který by doufám mělo vyjít v říjnu. V mezidobí celej duben pojedu akustický turné se 100°C a Lety mimo, kde budu hrát jenom sám.

zebrik2011jz-210_20120318_1953606257Tata Bojs - Mardoša
1. Člověče, velmi mizivě. Ve Čtyřlístku se nehlasovalo, přemýšlím, jestli v Ábíčku... Možná bych něco vylovil, ale extra jsem na to nebyl. Od doby, kdy sleduju hudbu, jsem velkej fanoušek některých kapel, ale neprojevuje se to u mě účastí v anketách.

2.
Samozřejmě potěší jakýkoliv ocenění, ať už v podobě potlesku na koncertě, nebo když pro nás někdo někde hlasuje. Ale největší radostí je vždycky akce a reakce mezi kapelou a posluchači. I když nás pochválí někdo z muzikantů, kterých si sami vážíme, a který posloucháme, potěší to o to víc, ale myslím, že pro každou kapelu je nejvíc reakce posluchačů.

3.
Na první pohled budeme mít možná míň hektickej rok než loni. To jsme dodělávali desku, vydávali ji, jeli hodně festivalů a na podzim – alespoň na naše poměry – co do počtu odehraných koncertů obrovský turné. My nejsme kapela typu Vypsaný fiXy, která dělá koncertů strašně moc. To bychom nezvládli, v tom je obdivuju. Takže letos budeme hrát o něco míň, ale chystáme vydat spoustu věcí, i když ne nových. Předně vinylovou verzi Ležatý osmičky. Tata Bojs za celou svou historii nemají žádnej vinyl, i když jsme ho v roce 1992 málem vydali. Pak z toho ale sešlo a naším prvním nosičem byla kazeta. Potom cédéčka, který vydáváme pořád, i když to vypadá, že za chvíli se bude jen downloadovat. Vinyl jsme si vždycky přáli, tak to snad klapne. Mimo to na jaro chystáme reedice desek Futuretro, Biorytmy, Nanoalbum a Kluci kde ste?, který jsme vydali pod Warner Music, a který jsou dneska už rozebraný. Připravujeme je v rozšířených dvou, někdy i tří diskových verzích s bonusama.


zebrik__2011__13_20120318_2063125100Aneta Langerová
1. Ty jo, to se přiznám, že si vůbec nevzpomínám, že bych něco takovýho dělala. Možná nějaký ankety ve škole, ale do časopisů nebo podobně ne. Já jsem vždycky hrozně líná to vyplnit. Obdivuju, že to někdo dělá a vážím si toho.

2.
Když lidi přijdou na koncert a při odchodu jsou v dobrý náladě s pocitem, že neztratili čas. Momentální reakce lidí je vždycky ta nejupřímnější a to považuju za zrcadlo mojí práce.

3.
Pokračujeme v loňským turné Pár míst se smyčcovým triem, ale zároveň tvořím desku. Zabrousila jsem i na divadelní prkna, což si vyzkouším v trochu alternativním projektu Divadla Letí. Pak pár festivalů a doufám ve vydání desky a možná i DVD z akustických a intimních koncertů Pár míst. To byl můj sen, kterej se splnil.


zebrik__2011__33_20120318_1303807746Mandrage - Pepa Bolan
1. Abych se přiznal, tak nikdy, a to ani v nehudebních anketách.

2.
Nemyslím, že to jsou ceny jako Anděl nebo Žebřík. Největší odměna je pro nás, a to myslím máme všichni stejně, že se nám daří koncerty a chodí lidi. Vypadá to dobře, strávili jsme na tom dost času. Takže potlesk fanoušků, to je úžasný.

3.
Začali jsme jarní šňůru s názvem Moje krevní skupina, která potrvá do konce dubna. Pak nás čeká nabitá festivalová sezóna a na podzim snad i nějaký prázdniny. Uvidíme.





_mg_0509_20120319_1299814254Tomáš Hanák
1. Kdyby mi přistál přímo na e-mailu dotazník, tak bych asi odhlasoval, ale sám bych to nevyhledával, protože ti, co já mám především rád, jsou už třeba mrtvi. Jelikož jsem filmový fanoušek a nejradši sedím v kině – ať už tam spím nebo bdím – potencionálně bych se asi zúčastnil ankety filmové. Hlas bych dal třeba íránskému filmu Rozchod Nadera a Simin, ten je fantastický.

2.
Teď například vyšla má knížka, a když se jí prodalo 1500 výtisků, tak si říkám, zaplaťpámbů v našem malém rybníčku za to. Ale v divadle je to samozřejmě jinak, to už člověk pozná, jestli diváci tají zívance a dávají si ruce před ústa, nebo zda poslouchají bedlivě. To je odměna.

3.
Dotáčíme s Tomášem Vorlem film Cesta z lesa o osudech postav po dvanácti letech. S Karlem Smyczkem jsem dotočil velký a opravdu pěkný seriál. V neposlední řadě bych měl dokončit opravu nákladové části nádraží Nižbor, což je budova z Rakouska-Uherska, z roku 1893 a mně se jí podařilo od Českých drah koupit a zachránit. To je sice neprofesní, ale největší radost.


zebrik__2011__31_20120318_1454113330Tatiana Vilhelmová
1. Ne, hudební vůbec. Jsem sice v porotě Akademie Českýho lva, ale ani tam nehlasuju, protože si nepřipadám kompetentní, abych mohla někoho označit za nejlepšího. Necítím v sobě, že bych to mohla posuzovat. Jako fanoušek nehlasuju vůbec, protože si říkám – proč někoho vypichovat? Zároveň mi nedělá dobře někoho zatracovat. Jedinou výjimkou je filmovej festival mentálně postižených Mental Power Prague Film Fest, jehož jsem už pátým rokem patron a jsem v porotě. Tam všechny filmy poctivě zhlídnu a tam teda vyhodnocuju. To má neuvěřitelnou atmosféru a baví mě to.

2.
Jako pro herečku jsou pro mě nejvíc lidi. Sice můžu dostat nějakou cenu, ale když je prázdný kino nebo divadlo, není to nic moc. Lepší je mít plno, ceny jsou bonbónek navíc. Hlavně to dělám pro lidi.

3.
Já jsem trošku zahálela a trošku se v tom zahálení uvelebila. Řekla jsem si, že tenhle rok je pro mě zásadní, protože mi bylo 33 let, což beru jako zlom. Pak jsem měla zánět mozkových blan, kterej mě na půl roku odstavil. Ale teď hrozně toužím po nějaký práci, která mě z toho gauče nakopne. Ovšem když to neklapne, tak se budu věnovat svýmu životu a uvidím, co přijde. Program nemám úplně narvanej a to mi teď vyhovuje. Hraju v Dejvickým divadle, v La Fabrice, budu hrát na Pražským hradě v Shakespearovských slavnostech, který jsem loni nedohrála, protože jsem onemocněla. Mám i nějaký scénáře a záleží na tom, aby mě látka, kterou si přečtu, oslovila, aby šlo o téma, který je pro rok 2012 pro mě nějak aktuální. Musí to prostě zajiskřit.

text: Daniel Folprecht, foto: Petr Tibi, Tomáš Jeřábek, Bára Tichá


Kopie (2) - zebrik__2011__34_20120318_2053673846

 

zavřít
[banner1]