Michal Pelant interview: Davida Kollera beru jako parťáka, ne inspiraci

Michal Pelant se svoji kapelou: Adam Koller, Jakub Vejnar, Lukáš Pavlík, Steve Walsh (zleva)

Začneme trochu netradičně. Dočetl jsem se, že ses kdysi věnoval opernímu zpěvu. Jak se člověk dostane od opery k rockové muzice?
Ono to bylo naopak. Od svých patnácti jsem hrál na kytaru, a abych nemusel na vojnu, tak jsem přijel do Prahy na školu operního zpěvu. Věnoval jsem se tomu asi dva roky, než jsem pochopil, že to dělat nechci, přestal jsem tam chodit a vyhodili mě. Ale díky opernímu zpěvu jsem si vydělal na svoji první elektrickou kytaru.

Pomohla ti tahle zkušenost ve tvém současném projevu?
Doufám, že mě to příliš nezkazilo. (smích) Ty všeobecné základy mi to určitě dalo. Bylo to vlastně jediné období, kdy jsem se učil zpívat.

• TOP 10 nejlepších domácích alb roku 2014

Pojďme k tvojí debutové desce, která vyšla přesně před rokem. Kdy se u tebe jako u "nájemního" muzikanta poprvé urodil nápad natočit sólovku?
Celou dobu, co se pohybuju v muzice, jsem vždycky hrál s nějakou kapelou, ale celou dobu jsem si říkal, že bych rád natočil i něco svého. Nazval bych to tvůrčím přetlakem.

Jak dlouho materiál vznikal?
Písničky píšu průběžně, ale po celou dobu toho nebylo dost. Občas něco nechám někomu jinému, nebo mi písničky ležely tak dlouho v šuplíku, až mě přestaly bavit. Když už to chvílemi vypadalo, že mám dost věcí na celou desku, se pár věcí použilo na album Davida Kollera a zase toho bylo najednou málo. Dát vše dohromady se povedlo až vloni díky pauze s Kollerbandem.

S jakými ambicemi jsi natáčel? Chtěl jsi udělat hitovou desku pro rádia, jak by se mohlo zdát podle pilotního singlu Vodopády, nebo šlo čistě o vyventilování tvůrčího přetlaku, o němž jsi mluvil?
Já o ambicích moc nepřemýšlím. Samozřejmě chci, aby se deska lidem líbila, ale nejdůležitější je pro mě můj vlastní pocit. Musím si za materiálem stát.

Videoklip k prvnímu singlu Vodopády nabízí pohled na život ženy z Ukrajiny, která přijela do Česka za lepším životem. Je ti tohle téma blízké?
Já sám mám ukrajinské předky, tak možná i kvůli tomu mám k téhle tématice blízko. Tady se na Ukrajince díváme skrz prsty, přitom někteří z nich mají často vysokoškolské tituly. Zrovna teď u nás doma uklízí Ukrajinka - paní architektka. S ní jsem se o její zemi hodně bavil a ona Ukrajinu nenávidí. Bere ji jako macechu, která ji všechno vzala a nic nedala a jediná možnost pro ni byla odjet pryč.

Aktuální singl je hudebně i textově nejtvrdší skladba desky Geronimo, která se vcelku pěkně chytla i v éteru. Chtěl jsi oproti jemnějším Vodopádům ukázat, že umíš hrábnout i ostřeji do strun, nebo byla tahle volba přirozená?
Určitě jsem chtěl ukázat i druhou polohu desky. Myslím, že o tom je album Na Hraně - má tvrdší i popové nebo alternativnější věci. Mám rád hudebně barevné desky, tak snad je to z toho trochu znát.

Neměl jsi obavu, že vyznění skladby bude pro rádia neskousnutelné?
Byl jsem si jist, že to nebude hratelné v rádiích, ale o to mi až tak nešlo. O to větší překvapením pro mě je, že píseň, ve které se zpívá o spálené zemi, kostech atd. je v IFPI, tedy padesátce nejhranějších českých písní v rádiích. Hodně tomu pomohla rocková rádia, kde Geronimo vyhrává hitparády a hrají to v nejvyšších rotacích. Hlavně na rádiu Rockzone.

Když srovnám Na hraně se sólovkami Davida Kollera, lze najít poměrně hodně jednotících prvků. Nechal ses jeho tvorbou inspirovat?
Jakkoliv to může znít drze, tak spíš než inspirace je pro mě David hudební partner. U jeho písniček to často bývá tak, že David přinese nápad na španělku a pak ty motivy dál aranžujeme společně. Spolupracuju s ním desátým rokem, nahráli jsme dvě desky, takže to společné myšlení tam musí být znát.

• SOUTĚŽ: Vyhrajte vstupy na koncert Michala Pelanta v La Loca

Dalo by se to vlastně uchopit i opačně - až díky tvé vlastní sólovce se ukázal tvůj přínos pro Davidovu tvorbu.
Možná to někoho napadne, ale nevím, jestli to někdo řeší. Myslím, že deska ukazuje můj styl hraní, aranžování kytar atd. To je možná to společné s Davidovými deskami, zatímco melodika a harmonie jsou jinak. Třeba na jeho desce Nic není nastálo jsou písničky Lajka z I.P.Pavlova a Záchranář. To je ale jedna a ta samá věc. Lajka je víc moje verze, mně se to líbilo tvrdě, rockověji. Davidovi pak bylo líto té jeho jemnější verze, tak na albu nechal obě.

Když mluvíme o Davidovi, v těchto dnech vychází jeho nová deska ČeskosLOVEnsko. Podle prvního poslechu se hodně odklonil od soundu předchozí nahrávky Teď a tady...
Deska Teď a tady byla hodně nekompromisní k posluchačům. Byl to experiment, hledání nového prostoru. Na druhou stranu kdo jiný než David si u nás může dovolit natočit něco takového. Novinka je mnohem přístupnější.

Zpátky k tobě. Zůstaneš nějaký čas u své první desky, nebo už se rýsuje nástupce?
Přes léto bych chtěl udělat nejrychlejší desku svýho života. (smích) Ale společně s kapelou, nebýt pořád sám u počítače...

Začátkem prvního jarního týdne, přesně 24. března, chystáš koncert v pražské La Loce. Překvapilo mě, že v loňském roce jsi příliš nekoncertoval. Proč?
Každej z muzikantů má svoji vlastní kapelu, která ho živí, takže nebylo snadné skloubit termíny. Navíc deska vyšla v březnu a to už je většina festivalů vybookovaná.

Co plány na letošní léto? Kde tě můžou lidi vidět? A jak to vypadá s turné?
S mojí kapelou budeme hrát spíše menší festivaly. S Kollerbandem velké i menší. K desce ČeskoLOVEnsko v červnu úvodní koncerty v Praze a Brně a potom na podzim turné. Všechno info najdete na mém facebooku.

text: Petr Adámek, foto: Championship Music