Klára Vytisková: Veselé Velikonoce

O čem jiném jste mysleli, že budu psát, když to má být na aktuální téma a k tomu na mě vyšel tenhle týden? Jasná volba - Velikonoce. Sám NiceLand to lehce načal ve svém blogu z 16.3. s názvem  „Slepice nebo vejce?“. Velikonoce - celkem diskutované téma. U nás je totiž většina lidí moc nemusí. Sama si pamatuju, jak jsme v šestý třídě sedávaly na chodbě na topení (mimochodem zakázaná věc, taky jsem si o to topení později rozřízla kalhoty a musela pak celej den chodit s mikinou uvázanou v pase) a řešily s holkama, jak jsou Velikonoce hrozně hrozný. Kamarádka, která měla známý v Německu, vyprávěla, že u nich se na Velikonoce schovává čokoláda po zahradě a jediný, co máš udělat, je najít tu čokoládu (věřila jsem jí to, měla skoro všechno z Quelle). Tak jsme si stejskaly, jak je to nefér, že my tu vystrkujeme zadky na kluky, který nás pak sešlehaj a nic, žádný sladkosti. Jenže kdyby tenkrát šlehali aspoň pořádně (aby bylo před čím utíkat), ale většině koledníků puberťáků to jakoby bylo hloupý a pod rašícím vousem si svým mutujícím hlasem mumlali hody hody... a já věděla, že když začnu utíkat, tak on za mnou nepoběží.

Jedny Velikonoce jsme si řekly s Markétou (moje nejlepší kamarádka z dětství, teda společně s Kristýnou), že si ty Velikonoce uděláme trochu divočejší a donutíme kluky k nějaké akci. Smíchaly jsme všechny kolínský, co jsme našly a nalily je do rozprašovače na kytky. Potom, co jsme to několika klukům úspěšně nastříkaly do očí, jsme od mámy dostaly vynadáno, že pak kluky pálí oči  a musely jsme se na to vykašlat. Upgrade nevyšel.

V pubertě jsem se snažila všechny velikonoční pondělky spát v zavřeném pokoji až do dvanácti. Taky nic moc! Koledníky za vámi většinou máma po čase pošle.

Loni jsme na Velikonoce hráli s Toxique na Kuřeti. Takže Velikonoce ve studiu České televize...

A letos - počkejte! Ještě bych vám ale měla osvětlit svůj vztah k tradicím - mám je ráda! Opravdu. Třeba vytáhnout šaty ze svojí krabice divadelních kostýmů a jít v nich běhat po ulici na Masopust je zážitek! Ale zpět.

A letos jsem na Velikonoce jela k rodičům. Proběhlo všechno: velikonoční sekaná s kopřivama (geniální), mazanec (miluju ty mandle na vrchu), beránek (nebyl), křest nové hospody U Lasíků, zdobení perníčků (u toho si vždycky vyčistím hlavu), malování vajíček... Malování vajíček je velká zábava. Od tý doby co jsem přišla na lihovkovej systém (malování vajíček lihovkama), nebo tapetovej systém (vystřihávání všemožných tvarů z barevných samolepících tapet) mě pořád něco napadá. I zdobení perníčků jsem letos vylepšila o jednu vychytávku - vše co se vám nepovede, rozmažte a posypte barevným zdobením. Nicméně jsem se v neděli večer, kdy jsem vše dotvořila a gastrozážitek byl naplněn, dala rychlý útěk směrem domů. Jojo, zbabělé, vím, ale vzhledem k tomu, že už to takhle aplikuju několikátej rok, těžko se mi k tomu vrací...

Je to tak, ve Vinohradském činžáku koledníci nebyli, jen můj muž (který mimochodem umí uplést pomlázku z osmi jako nic – jó, na to mě dostal), vykoledoval bubenické vajíčko! A já začínám postupem času zjišťovat, že velikonoční pondělí je hlavně o příležitosti sejít se s lidma, zahrát si písničky, popovídat si, něco popít před polednem a mít na to alibi... Za rok to pondělí dám!

Končím a nebojte, příště budu psát už konečně o muzice! Vzhledem k tomu, že se mi teď dostalo do ruky CD s výběrem toho nejlepšího na rok 2011 a je toho mnoho, máte se na co těšit! Mějte se a doufám, že aspoň oceníte kachničkovej perníček pro iReport (letos ta poleva nějak blbě tekla, takže to výjimečně nevypadá jako z trhu:-)).

P.S.: Vim, že je to trochu mimo téma, ale Ema Brabcová má pravdu, Thom York tančí ve videu k Lotus Flower opravdu neskutečně (viz Emin blog z 25.2.)

text: Klára Vytisková
www.toxique.cz