Honza Homola: Kastráti

Vydáno 04.05.2011 | autor: redakce

Další díl exkluzivního blogu na iREPORT.cz. Tentokrát od Honzy Homoly ze skupiny Wohnout o zpěvu!

Honza Homola: Kastráti

Kdo zná naši kapelu Wohnout, jistě musí uznat, že její velmi slabou stránkou je zpěv. Už jsme se na tohle téma mnohokrát vyjadřovali, ale já to udělám zas. Zřejmě jsme se s bráchou jako mimina museli napít ředidla, protože naše hlasivky jsou doslova naředěný vzduchem. Možná by nám více slušelo vystupování ve vídeňském sboru kastrátů, jenže osud nás zahnal sem, do Wohnoutů. Naše vykleštěná poloha hlasu taky může být dána nedostatkem testosteronů, tedy mužských hormonů, které se nás bojí. Jedinej chlap u nás v kapele je basák Zemánek. Jeho mužnej bas rozezní i křišťálovej lustr. Jenže to zatím nedopadlo tak, že by nás od mikrofonu vyhnal a ujal se role hlavního zpěváka. Škoda.

Vždyť vlastně naše bratrovský zpívání je provizorní záležitostí. V dávných letech prošlo konkurzem na zpěváka mraky uchazečů a jelikož z toho nevyplynul žádnej dost ztřeštěnej, zpíváme prozatímně my. Naše hlasy se od sebe moc neliší, proto na našich deskách moc nerozeznáte, kdo co ve studiu nazpíval. Já trošku rozdíl poznám, neb brácha má chlapštější a drsnější hlas, což mu samozřejmě závidím.

Čekal jsem, že nám z přibývajícím věkem hrdla zmužní, jenže alespoň u sebe mám pocit, že jsem ještě ani neodmutoval. Ano. Mohl bych tomu nějak pomoc. Kouřit pět krabiček startek bez filtru denně, pít střepy, píchat si testosteron, prostě abych konečně přestal bejt ženská. A nebo se prezentovat ne jako zpěváci, ale jako zpěvačky. Budeme nosit květovaný šaty a boty na podpatku. Takto ten náš zpěv bude konečně znít přirozeně.

text: Honza Homola
www.wohnout.cz