UNDERWORLD: Born Slippy nás nikdy nepřestane bavit

Jak se po tolika letech hraní udržujete ve formě?
Moje tělo naštěstí dost vydrží, a energie sbírám z hudby,  z práce s mým kolegou Rickem a díky  publiku na koncertech.  Je to prostě skvělá práce.

Nejvíce vás proslavil hit Born Slippy, baví vás pořád tuhle pecku hrát, nebo už jí máte plný zuby?
Nikdy jí nebudeme mít dost, protože vidíme, že lidi pořád baví a že jsou z ní nadšení.

Váš singl Scribble  z poslední desky se stal také obrovským hitem, čekali jste, že bude tak úspěšný?
Vlastně nikdy neočekáváme, že by nějaká naše věc mohla mít masový úspěch. Snažíme se vždy dát do skládání všechno, a konkrétně Scribble je výsledkem naší skvělé spolupráce.  Tenhle hit vznikl z tak pozitivních dojmů a okolností, že jsme si byli jisti, že lidi osloví a dokážou se s ním ztotožnit.

Jak probíhalo natáčení videoklipu ke Scribble?
To bylo fakt dost jednoduchý, prostě jsme jeli autem, a režisér najednou, že se začneme natáčet. Dal do přehrávače cd se Scribble, a řekl: „Jedem“! (smích)

 

Co plánujete na koncert v Praze? Připravujete i nějakou vizuální show?
Vždy se snažíme improvizovat s hudbou, vizualizacemi i světlem. Máme s sebou úžasný tým, který se o vše stará a vždy chceme, aby kombinace všech těchto elementů byla spontánní a vycházela z toho, jak se na koncertě bavíme. Na podiu jsme ve třech, já, Rick a Darren Price, který s námi jezdí buď jako DJ, nebo jako člen živé kapely.

Existuje nějaký interpret, se kterým byste rádi navázali spolupráci?
Samozřejmě je jich spousta. Ale teď mám zrovna úplné okno (smích). Rádi pracujeme s kontrasty, takže nás strašně baví dělat s lidmi jako Brian Eno. A dost se nám líbí třeba hudba, kterou dělá James Blake nebo třeba Code 9.

Prošli jste si v životě fázi, kdy jste chtěli s hudbou přestat?
Ne. (smích). Nikdy od mých sedmi let. Když se živíte skládáním, není to vždy jednoduché, někdy to dá fakt dost zabrat. Někdy máte pocit, že jste už úplně vyčerpaní a nic vás nenapadá, ale to je moment, kdy se prostě musíte začít víc snažit a překonávat své hranice.  Nedokážu si přestavit dělat něco jiného, než hudbu.

Co si myslíte o comebackové éře kapel a zpěváků s osmdesátých a devadesátých let? Myslíte, že je to kvůli nedostatku nových talentů?
Už když jsem byl dítě, vnímal jsem, že se vrací kapely a že jim nová generace posluchačů začíná fandit. A myslím, že je to super, je potřeba čerpat z minulosti a snažit se této inspirace využít do budoucnosti.

Co byste chtěli vzkázat vašim českým fanouškům?
Pokud se věnujete hudbě, vždycky věřte sami v sebe, buďte odlišní a úspěch přijde sám. A taky bych rád pozval všechny fanoušky na naše pražské vystoupení.

text: Tereza Vavroušková 

---