ECSTASY OF ST. THERESA - Slowthinking

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

VYDÁNÍ KAŽDÉ desky ECSTASY OF ST. THERESA vždy provázela velká očekávání. Výsledek z dílny Jana P. Muchowa a jeho studiových přátel potom bez výjimky tato očekávání naplnila. Čtvrtá řadovka Extáze pojmenovaná Slowthinking vychází opět po dlouhé přestávce – od vydání In Dust 3 uplynuly už téměř tři roky.
Slowthinking bude pro domácí scénu velkou událostí a nebylo by divu, pokud by se respektu dočkala také západně od našich hranic. Oduševnělý a vrstevnatý hudební výraz Ecstasy Of St. Theresa svádí k tvrzení, že tento projekt už nemůžeme řadit mezi „běžnou“ elektronickou produkci, ale máme co do činění s tvůrcem, který skládá moderní vážnou hudbu. Takových rozměrů totiž nové album EOST dosahuje.

Elektronika je pro Jana Muchowa pouze prostředkem k výrobě „spodních“ šumů, ruchů a občasných náznaků rytmu. Překvapivě zde najdeme mnoho kytar, které ovšem znějí v podobách, ve kterých by je žádný rocker asi neodhalil. V jedné z nejchytlavějších skladeb, Sonic Distortion, zaujmou dechy, ty ostatně tvoří také důležitý prvek singlové I’m (Not Really) Optimistic, jejíž rytmus tvoří pouze beatbox hostujícího Sifona z hiphopových WWW. Křehkou a melancholicky táhlou kompozici Good At Frost zase oživuje hostující cellista, Then I’d Have Less Time For Myself pro změnu obohacuje Floexův klarinet, pozorný posluchač odhalí řadu dalších nástrojů, od klavíru až po trubku.

Slowthinking je vrcholně experimentální záležitost, která se vzdala hitových ambicí ve snaze hledat nové cesty. EOST se už po minulém albu nevyhnuli srovnání s britskou dvojicí Lamb, jenže tentokrát Honza Muchow se zpěvačkou Kateřinou Winterovou zašli ještě dále a přišli s vážnější a odvážnější nahrávkou než jejich souputníci.

Všechna alba EOST vždy zněla velmi sevřeně a koncepčně, nejinak je tomu také u novinky, které je navíc průzračněji a čitelněji zprodukovaná (připomeňme koproducentský dozor Dušana Neuwertha, který jinak spolupracuje například s Tata Bojs) než předchozí In Dust 3.

Slowthinking nemůže ze své povahy figurovat na špičkách hitparád. Lidé, kteří totiž v hudbě hledají progresi jsou (nejen) u nás v menšině. Tato menšina ovšem dostává do rukou výjimečnou nahrávku přesahující rozměry současné domácí scény.

Vlastimil Beránek

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím