BLACK SABBATH NADCHLI TELEFONNÍ ARÉNU

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

Temní BLACK SABBATH (v originální sestavě i s pojídačem netopýrů Osbournem) přijeli 29.6. hlasitě pozdravit Prahu. Přivezli s sebou i vydatně hutné kolegy: Soulfly a Velvet Revolver. Mezi nadšenými fanoušky byl i náš redaktor Dan Folprecht. Užijte si jeho detailní report.
SOULFLY + VELVET REVOLVER + BLACK SABBATH 29.6., T-Mobile Arena, Praha Pojďte s námi za pohádkou, projdeme se pamětí, naše staré kamarády nehodíme do smetí. A do kovošrotu už teprve ne - metaloví průkopníci Black Sabbath ani po šestatřiceti letech nekorodují. Skeptici se mýlili a několika rockovým generacím se zhmotnil nejtajnější sen. Black Sabbath skutečně dorazili v původní sestavě, přičemž pouze ona je stoprocentním a nepřekonaným synonymem slavného názvu. A navíc s předkapelami, jejichž koncerty by samy o sobě stály za účast. Jako první vtrhli na scénu SOULFLY, leč od prvních tónů titulní skladby loňského alba Prophecy bylo zřejmé, že chlapík za mixpultem drží tuhle vzteklou bestii na řetězu hodně zkrátka. Prachmizerný zvuk, skrouhnutá hlasitost a tudíž ztracená agresivita, vytvořily z bloku Brazilců jednotvárnou bezzubou hlukovou masu, do níž Max Cavalera řval jak statný dvanácterák v říji. Patrně si již zvykl, ale jistě jej netěší, že mnohem většího ohlasu než třeba Seek´n´Strike nebo Execution Style dosáhla skladba Roots Bloody Roots z repertoáru jeho dřívějšího podniku Sepultura. Ani VELVET REVOLVER nedopadli zvukově o mnoho lépe, leč vzhledem k větší pestrosti a melodičnosti jejich tvorby to nebylo tolik patrné. Na ose mezi body Sucker Train Blues a Slither předvedli pohrobci Guns N´Roses a Stone Temple Pilots báječné vystoupení plné moderního špinavého rock´n´rollu i náležitých póz. Zejména kytarista Saul Hudson alias Slash, svíjející se s oblibou na pódiové výspě, dokázal vizuálně prodat sebemenší sólo (v Set Me Free i s nástrojem za hlavou). Vlastně mu stačilo nasadit svůj typický cylindr a úspěch byl zaručen. Připočteme-li nemalé charisma vychrtlého pokérovaného zpěváka Scotta Weilanda v důstojnické čepici a především kladná čísla jako Do It For The Kids, Superhuman, Big Machine či volnější Fall To Pieces, výsledek byl více než uspokojivý. Zvýšený tlak starších ročníků i zrychlený tep omladiny se během předtočené směsi "Sabatích" hitů spojily v hromadné napětí, které civilní nástup Ozzyho Osbourna přelil do obrovské vlny ovací. Vzápětí se na scéně zjevila kompletní legenda a BLACK SABBATH, samozřejmě celí v černém, spustili N.I.B. Instrumentální suverenitu kapely podpořil masivní a dokonale vyvážený zvuk, s celkovým vyzněním skvěle korespondovalo i nasvícení využívající především tmavých barev. Nad přesnou a spolehlivou rytmikou Geezer Butler/Bill Ward logicky kralovala brilantní kytara Tonyho Iommiho (viz zářná exhibice v Dirty Women) a celek z ústraní podporovaly klávesy Adama Wakemana, syna Ricka Wakemana z Yes. Velice milým překvapením pak byl sám Ozzy, který navzdory připosranému kroku čišel energií, předváděl své pověstné žabáky a neustále komunikoval s nadšeným publikem. Hlasově již samozřejmě nedosahuje úrovně mladších let, avšak nezaměnitelný skřehotavý ječák stále nenabádá k definitivnímu odpisu. Vzhledem k věku blížícímu se šedesátce i tělesnému opotřebení (vždyť výčet jeho neduhů je pomalu delší, než vlastní diskografie), byl Mr. Osbourne skutečně ve formě. Dle očekávání si neodpustil časté polévání ctitelů kýbly vody ani demonstraci obnažených hýždí. Black Sabbath mají na kontě tolik zásadních skladeb, že zákonitě nemohlo dojít na všechny. Zalaškovali si proto s publikem a v několika případech převedli zahájenou píseň po pár taktech v jinou. K Electric Funeral tedy došli oklikou přes torza Symptom Of The Universe a Sweet Leaf, Sabbath Bloody Sabbath se zas rázem změnila v Paranoid. V Iron Man se vyprodanou halou nesl chór tisíců hrdel, s nemenším nadšením byly přijaty rovněž temně majestátní Black Sabbath a bluesovými party foukací harmoniky ozdobená The Wizard. Přestože přímoúměrně k plynoucímu času Ozzymu síly přece jen ubývaly a k definitivnímu vyklizení pozic došlo po jediném přídavku Children Of The Grave (s nástupem Sleeping Village), lze koncert Black Sabbath bez uzardění označit za takřka dokonalý. Daniel Folprecht Playlist Black Sabbath: N.I.B., After Forever, War Pigs, Dirty Women, Fairies Wear Boots, Symptom Of The Universe/Sweet Leaf/Electric Funeral, Iron Man, Into The Void, Black Sabbath, The Wizard, Sabbath Bloody Sabbath/Paranoid. Přídavek: Sleeping Village/Children Of The Grave

www.blacksabbath.com

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím