RECENZE: Vypsaná fixa se vrací z Anglie na sídliště San Piega

Vydáno 09.10.2011 | autor: redakce

Po syrovém albu Klenot nahraném za deset dní v londýnském studiu Kore přichází Vypsaná fixa s novou kolekcí zvukově propracovanějších dvanácti písní, která vznikla v tuzemských studiích Sono a Gui-tón. Místo světácké Holky s lebkou natočené ve studiu, kde pracovali například White Lies, Márdi a spol nabízejí Bubetku z paneláku v San Piegu, místo rockové přímočarosti Klenotu pak barvitější hudební polohy s vypiplanými zvukovými Detaily tvořícími pestrý kompaktní celek.

RECENZE: Vypsaná fixa se vrací z Anglie na sídliště San Piega RECENZE: Vypsaná fixa se vrací z Anglie na sídliště San Piega

cd cover maly
VYPSANÁ FIXA
DETAILY
San Piego Records
10 trax

Už od úvodní pecky Show pana Loba se potvrzuje, že Vypsaná fixa je osobitá a chytrá rocková kapela s Márdiho nenapodobitelnými texty, které se tentokrát často točí kolem rázovitých lidiček ze sídliště San Piega city, které můžeme znát díky webovému Občasnému detailníku Ýmo Mihaie, který kapelu provází už mnoho let. Na desce pod podobně vychytaným obalem, jakým se mohl pochlubit i Klenot, se objevují mikropříběhy postaviček, jakými jsou vedle Bubetky například Bibi Balderis, Mauglí nebo Elza.

Texty, které se hemží odkazy na svět filmu (Quentin Tarantino, Vřískot, Thelma a Louise...) a jen tak rychle se neoposlouchají, jsou opět silnou stránkou Vypsané fixy, která tentokrát opatrně nahlíží i do nových hudebních krajin. Producent Dušan Neuwerth jejich písně tentokrát přizdobil elektronickými a klávesovými samply a špinavými zvuky, čímž se ve spojení s texty skutečně dosáhlo atmosféry paneláku, kde k účastníkům večírku proniká i ruch od sousedů.

Vypsané fixe
se zatím na každé desce podařilo srazit mě nějakou písní do kolen. Tentokrát mě kluci se San Piega dostali Diskokaktusem, mezigeneračním songem plným zajímavých zvuků, který ukazuje, že dialog mezi otcem a jeho potomkem nutně nemusí být uslzenou limonádou. Nad vysoko nastaveným průměrem pak dále vyčnívá Schovaná o pobytu Elzy v Anglii s výstižnými slovy "ten jejich pudink se vážne nedá žrát" nebo závěrečná netypická balada Dohasnul.

Výrazný posun zaznamenal Márdiho projev, který se od křiku posouvá ke zkutečnému zpěvu, navíc mnohé písně, například singl Vše za 39 nebo titulní Detaily, doprovázejí vynalézavé sborové vokály.

Vše nemůže být dokonalé, takže některé hudební nápady, jaké se objevují ve skladbách Lujza a Telma, Jizvy nebo spíše koncertní bláznovině Mentální dávidlo, posluchači připadnou povědomé. Ale která rocková kapela o sobě dnes může říct, že je stoprocentně originální?! Vypsaná fixa každopádně zůstává snadno rozpoznatelnou kapelou v tom nejlepším smyslu slova.

BEST TRAX:
Diskokaktus, Schovaná, Dohasnul
ZKUS TAKY: Mňága a Žďorp Takže dobrý, Tata Bojs Ležatá osmička, Divokej Bill Unisono



text: Roman Jireš
 
5/7 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít