RECENZE: Dara Rolins se rozloučila s nejlepším přítelem

Vydáno 24.10.2011 | autor: Daniel Maršalík

Pět let uběhlo od vydání poslední studiové řadové desky D1 Dary Rolins. Od té doby ve zpěvaččině životě nezůstal snad kámen na kameni. Životní změny zúročila umělkyně při tvorbě velmi osobního alba Stereo.

RECENZE: Dara Rolins se rozloučila s nejlepším přítelem RECENZE: Dara Rolins se rozloučila s nejlepším přítelem

stereoDARA ROLINS
STEREO
Stereo / EMI
16 trax / 61:40 min


Když Dara Rolins zveřejnila obal připravované desky, v médiích a zejména v diskuzích pod články se spustila lavina reakcí. Skalní fanoušci byli obnaženou Darou nadšení, odpůrci měli další téma pro nenávistné reakce. Stereo má podobu malé knihy, jejíž stránky plní podobné, ale povedenější fotografie, než jaká zdobí cover. Přebalová fotografie může působit trochu lacině, přesto v kontextu celku booklet vyzní velmi luxusně. Mnohem více nahá než na fotografiích je Dara v textech. I když zpěvačka neustále zpívá převážně ve slovenštině, nechala posluchače nahlédnout domů a prozradila, že s dcerou hovoří česky. Hlas malé Laury lze slyšet v písni od Jany Kirschner Ďaleko mi neuleť, v níž Dara reflektuje svou roli matky.

Komplikované vztahy s muži (a konkrétně s jedním) řeší ve skladbách Stále dokola a Nebo peklo raj. Jako zralejší žena vznáší několik otazníků v písničce Otázky. Za muže "promlouvá" Dan Bárta a konstatuje smutnou, ale neuspokojivou pravdu, že odpovědi prostě nezná.


Nejniternější je Dařina vzpomínka na přítele a vizážistu Alexe Hromka, kde zhudebnila jeho loučící se slova "Odchádzam v mieri, snívať sa chce mi, stretneš ma zas". V tu chvíli pozornému posluchači musí přejet mráz po zádech. A i když se může zdát, že zpěvačka může být na Stereu až příliš smutná, přesně v duchu Alexova životního motta nepřestává tancovat. Většina skladeb je ve středním nebo rychlém tempu.

Poslední Dařinou deskou, která od začátku do konce ctila žánr, byla What You See Is What You Get. Od té doby zpěvačka stojí každou nohou v jiné vodě. Miluje R&B a stejně tak miluje taneční electro. Oba styly se i ve světě mísí (Usher, Kelly Rowland, Black Eyed Peas) a i Dara na tuto fůzi zareagovala v písni Roba Pappa Slap My Ass a v produkci Mikea Trafika (Čo by bolo keby..., Chyť mě, jestli na to máš).  Podobně jako Rolins více hudebních stylů vyznává i Madonna, přesto producenty vždy dokázala donutit, ať její desky mají ucelenou koncepci. Takže z Bedtime Stories udělala R&B album, Confessions on a Dance Floor je zase taneční, přitom ani jedno neztrácí Madonninu tvář a rukopis. To Dara zatím nezvládá.

Novou posilou Dařina týmu se stala kapela Kosheen. Ta Slovence napsala muziku, která je nadčasová a nevyzní trapně, i když na ni bude zpívat třeba za deset let (U Owe Me, R.I.P. Alex). Horší to bude se skladbami od Mikea Trafika. V jeho Čo by bolo keby... se Dara poprvé ve své třicetileté kariéře pokusila rapovat. Nakonec z toho vyšel docela vtipný grime, ale zároveň uvědomění, že ani v roce 2011 se na území Česko-Slovenska neobjevila žádná Missy Elliot. Trafik napsal také duet s Helenou Zeťovou Love Crush. Jeho hodnota vzrostla po úpravě Jana Kleníka, jenž do tracku vpašoval groove. Povedeně vyznělo i zakomponování části songu Rock DJ Robbieho Williamse do závěru skladby. Podobný intertext je použit ve skladbě R.I.P. Alex kde na konci zazní pasáž There Must Be An Angel (Playing With My Heart) od Eurythmics. Přitom melodie je vystavěna na beatu jiného hitu. Poznáte jakého?

Dara Rolins překvapila i výběrem převzatých písní. Tracky  Help Me od Joni Mitchell a Eye In The Skye od Alan Parsons Project nijak zvlášť neupravila, jen si je přizpůsobila sobě na tělo. První jmenovaný cover dobře zapadl mezi soulovější věci na desce z pera Mariána Čekovského. Druhá předělávka zase více sedne k písním od Kosheen. Jen z ní příliš čpí osmdesátá léta, což je jediná skladba, která trochu zabraňuje říct, že Stereo je plné moderního popu.

I tak Dara Rolins je u nás asi jedinou zpěvačkou, která odráží dobu, v níž žije, a přitom se jí nenechává násilně znásilnit. Asi by bylo lepší, kdyby vydávala desky častěji a s přímočařejším producentským konceptem. Ale kdyby vydala album skladeb Mariána Čekovského, možná už by nikdy nebyla příležitost vydat píseň s rozverným textem Fóbia. I slovenská diva stárne, ačkoliv o něco pomaleji než my ostatní smrtelníci. Přitom život kolem ní se točí rychleji než kdy předtím. Ať už se děje cokoliv, jedno je z poslechu Sterea jasné: Dara Rolins nepřestává tancovat.


BEST TRAX:
Otázky, R.I.P. Alex, Stále dokola
ZKUS TAKY: Tomi Popovič - Virtuálna láska, Tina - Veci sa menia, Misha - Ako nikdy predtým

Daniel Maršalík
6/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít