DJ Bidlo interview: Nejsem stadionový typ, mám radši menší kluby

Po několika letech života v New Yorku se DJ Bidlo před dvěma lety vrátil zpět do ČeskaJakou hudbu jsi poslouchal v době svého dospívání? A jak ses dostal k house music?
V době puberty, bonů a klidu jsem poslouchal českou hudbu, třeba Olympic, Abraxas, Tři sestry, OK Band, Pražský Výběr, HNF, Laura a její tygři, ale i Michala Davida. Z kapitalistické ciziny jsem zbožňoval Kraftwerk, Depeche Mode, Alphaville, Propaganda, Sex Pistols, The Smiths, Matt Bianco, Simply Red, Prince, Run DMC nebo Italo disco. House music jsem se nakazil v okolí Radia 1 a klubu Bunkr. Tam chodila hudební smetanka na drink a muziku.

Tvé začátky jsou spojovány s klubem Radost FX, jak na tuto dobu vzpomínáš?
Moje začátky jsou datované do časů klubu Bunkr a Radia 1, kde to vždy vřelo. Teprve až později byl otevřen klub Radost, který mě dostal svou podobou nočního klubu. Měl jsem velkou potřebu v Radosti hrát a udělal jsem pro to vše. Bylo to místo, kde jsem potkal všechny známé. Mezi kluby je to legenda a snad stále bude. Držím palce. Jednou měsíčně máme s Loutkou v Radosti vzpomínkový večer s hudbou let minulých.

Sleduješ současnou českou scénu? Vidíš zde nějaké talenty, které mají našlápnuto jako kdysi ty?
Sleduji a snažím se najít čas a chuť ochutnávat, co lidé u nás dělají. Je těžké dnes mít našlápnuto v něčem, co je již dávno objevené. Moje situace byla jednodušší v tom, že jsem našel něco nového v plenkách. Talentu je v dnešní době hodně, ale originálu je málo.Tak aspoň jednoho - Fatty M je velmi dobrý DJ a příjemný člověk.

Spolupracoval jsi s kapelou Deep Dish z USA. Jak na tuto spolupráci vzpomínáš?
Byla to velká zkouška trpělivosti. Vše se událo tak rychle a pak se velmi dlouho čekalo na výsledek. Poprvé jsme se potkali s Deep Dish přes Pierra Ravana na party v Miami. Svůj test vinyl jsem velmi rád vnutil do rukou Sharama a Dubfire a měl jsem štěstí, že jsem následující den obdržel telefonát s krásnou informací, že by rádi vydali moji hudbu. Paráda.

Někdo by se s tvými úspěchy v tuzemsku spokojil, tys však vyrazil do světa. Co tě k tomu přimělo?
Chtěl jsem se podívat někam jinam a zkusit, jak to dělají jinde. Zkušenost to byla k nezaplaceni.

Bidlovy sety zazněly např. i v Německu, Holandsku, Brazílii, USA nebo KanaděHraješ po celém světě, po klubech, festivalech. Kde bylo tvé vůbec největší publikum.
Nejsem "stadionový typ" člověka a mám rád kluby kolem kapacity 200 až 500 lidí. Jeden z největších kotlů byl v Kolbence v Karlíně léta páně asi 1999, tam bylo asi 9000 lidi a byl to mazec.

Působil jsi řadu let v New Yorku, před dvěma lety ses vrátil zpátky do Čech. Plánuješ tu už zůstat?
V Praze je krásně. Moc neplánuji.

Hraješ stále z vinylů nebo jsi zastáncem modernějších postupů? Máš pořád své oblíbené sety z dob svých začátků?
Stále si pouštím pro mě legendární set od DJ Gartha ze San Franciska. Z vlastní zahrádky preferuji House party 8 na značce Nextera. Z vinylu hraji tak jednou do měsíce, takže kontakt s mými oblíbenými plackami stále mám. V dnešní době preferuji pouštění z CD playeru. One man - one headphones - one flashdrive.

Jsi jednou z tváří letošního ročníku Jameson zone, akci pořádané na oslavu svátku Sv. Patrika. Jaký máš vztah k Irsku a Irské whiskey?
Kladný a přátelský vztah spolu máme...

Na hudební scéně působíš už přes dvacet let. Jak bys zhodnotil svůj dosavadní vývoj a na co se posluchači můžou těšit do budoucna?
Do budoucna bych rád vyprodal Strahovský stadion a vyprodal každou halu v Irsku.



text: Eliška Böhmová