LIVE: Brněnské zrnění andělského Zrní

ZRNÍ
Metro Music Bar, Brno
29. 5. 2013

Po akademické půlhodince prosycené kouřem z pódia se brněnská omladina dočkala svého Zrní. Začalo se za velkého jásotu klidnou vyprávěcí hitovkou Dva, k níž hoši natočili i videoklip. Dále už se tempo stupňovalo a na řadu přišel bubeníkův beatbox i akordeon v songu Hýkal. Různorodé spojení (nejen) hudebních nástrojů a technologií je pro Zrní přímo charakteristické. Lyrický zvuk houslí, akordeonu a příležitostně i flétny dodává jejich výslednému zvuku folklórní zabarvení, vedle toho stojí beatboxové pasáže ve skladbách Hýkal, Tmou, Autobus, Líto, Musí to být, kde si bubeník vytvoří smyčku a vrací se zpět za svůj nástroj, na němž ho mezitím hravě dokáže zastoupit kytarista či baskytarista. Jako hudební nástroje používají také plechové hrnky, kufr...

Naopak chudě mohlo po vizuální stránce působit pódium. Absenci čehokoliv zajímavého či výrazného však nahradily zpěvákovy pohybové kreace, dokonale demonstrující obsah skladby, že by se kolikrát člověk ustrnul a hodil mu pětikorunu, pak také houslistův specifický přednes a práce se světly. Kromě toho - oči do rytmu vlnících se posluchačů byly stejně většinu času zavřené...

Zpestřením setlistu byla předělávka písně Tokio na Brno. Přitom textově dávala stále smysl: "Prošel jsem řekou ledovou - spolklo mě to město nad vodou ... Červený pouliční srdce zablikaj - na pár vteřin se tikot zastaví, ale už to jede dál samozřejmě jedem spolu - žádný strach Brno love song, nebem letí drak."  Závěrečná část koncertu se pak nesla v rockovějším zvuku elektrické kytary, do něhož si Honza Unger i několikrát zařval.

• FOTOREPORT: Zrní v brněnském Metro Music Baru: beatbox i akordeon

Zrní ten večer přehrálo celkem sedmnáct písniček, a protože je to údajně hodně bavilo, dalo dokonce tři přídavky.  Brněnskému klubu ten večer zprostředkovalo nevšední hudební zážitek, svého strážného Anděla si určitě zaslouží.

text: Nikola Illeová, foto: Romana Šlapáková