RECENZE: Poklidná rebelie Manic Street Preachers

Vydáno 28.09.2013 | autor: redakce

Když někdo vydá jedenáct desek, tak si zpravidla nemůže dovolit klamat své fanoušky vatou. Trio z Walesu patří mezi ty, kteří nakousli druhou desítku studiovek a to zatím bez slabého kusu. Jak je tomu na aktuální novince?

RECENZE: Poklidná rebelie Manic Street Preachers RECENZE: Poklidná rebelie Manic Street Preachers

manicstreetpreachers rewindMANIC STREET PREACHERS
REWIND THE FILM
Sony Music
12 trax / 47:30

Tracklist: This Sullen Welsh Heart, Show Me The Wonder, Rewind The Film, Builder Of Routines, 4 Lonely Roads, (I Miss The) Tokyo Skyline, Anthem For A Lost Cause, As Holy As The Soil (That Buries Your Skin), 3 Ways To See Despair, Running Out Of Fantasy, Manorbier, 30-Year War

Novinka Rewind The Film by se dala jednoznačně charakterizovat slovem "jiná", což ovšem nikomu nic neřekne. Kapela totiž oznámila, že je abnormálně plodná a vytvořila materiál rovnou pro dvě placky, takže bude následovat i kousek nazvaný Futurology, který má být dle všeho klasickou rockovou deskou, jak jí od MSP známe. Protože Rewind the Film taková zkrátka není.

Na poměry MSP je nové album mimořádně klidnou záležitostí a o ostřejší pecku na ní prakticky nemáme šanci zavadit. Je celkově až moc učesaná a působí asi jako akustický koncert Slayer se symfonickým orchestrem: může to být hudebně skvělá a zajímavá záležitost, navíc precizně provedená, ale pořád tam budete cítit ducha kapely, který je doma trošku jinde. Kapela sice skvěle umí klidné polohy, což dává najevo měrou vrchovatou, ale přesto na desce v pozadí pulsuje napětí, které muselo vybuchnout právě v zatím nevydaném materiálu.

Ale dost obecných řečí a charakteristik. Deska nabízí dvanáct songů a přesahuje tři čtvrtě hodiny. Na desce se ocitla hned trojice hostů, ať je to Lucy Rose z úvodního songu, Cate Le Bon nebo Richard Hawley, kterého máme možnost slyšet v titulním singlu Rewind The Film. Ostatně právě úvodní singl velmi dobře vystihuje atmosféru celé desky, která je zahloubaná a zamyšlená a občas vnucuje myšlenku na rockové velikány sedmdesátých let, tedy zejména svou pompézností. Velmi často totiž zazní na albu nástroje, které rozhodně do základního rockového obsazení nepatří.

Pokud Rewind The Film něco není, tak jednoznačně tvrdá rocková deska a zároveň špatná deska. Je dobrá, velmi dobrá, ostatně pro MSP až rutinérská, takže fajn. Jenže se klube na svět vtíravá otázka, jestli toho profesorského přístupu nebylo už dost? No, zatím asi ne.

BEST TRAX: Rewind The Film, The Sullen Welsh Heart
ZKUS TAKY: Cokoliv od Manic Street Preachers, The Cure - Disintegration

Petr Bláha
5/7


0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít