RECENZE: Ondřej Brzobohatý nahrál desku, která u nás chyběla

ONDŘEJ BRZOBOHATÝ
IDENTITY
Supraphon
10 trax / 34:32 min

Tracklist: Identity; Správci osudů; Jíst, meditovat, milovat; Věštkyně; And the Oscar Goes To; Markýza Andělů; Sedm; Spolu; Vietor; Epilog

Album Identity disponuje výborným zvukem a brilantním aranžmá. Prim hraje klavír, ale ani další nástroje nezaostávají. Ondřej Brzobohatý se tak trochu stylizoval do role českého Jamieho Culluma, ovšem z jeho nahrávky není cítit taková lehkost, která tryská z každé Cullumovy písně, hlavně v energičtějších skladbách.

Některé písně jsou dost retro, jako bychom poslouchali střední proud z počátku 90. let, byť celkem zdařilý. Zatímco Cullum si drží auru věčného kluka, Brzobohatý působí starší, než ve skutečnosti je.

Úlohu prvního singlu zastala píseň And the Oscar Goes To, která přesně vystihuje veškeré klady i zápory celé desky. Skladba je vyšperkována hrou na klavír, text není odbytý, ale působí těžkopádně. Ondra sympatický vsází na přirozenost hlasu, což ho staví do role písničkáře. Nejlépe dopadly balady Sedm, Epilog a Věštkyně s hostující Terezou Černochovou. Těmto písním s výraznou melodií nevadí Ondrův ledabylý zpěv, naopak tak získaly šansonový charakter.

• O. Brzobohatý interview: Na hudbu mám stejná kritéria jako na ženy

Dalším zpívajícím hostem na Identity je Peter Cmorik v písni Vietor. Nahrávka je zajímavá zejména proto, že představuje Brzobohatého slovenštinu, kterou získal od mámy. Z celku se vymyká také písnička Správci osudů s výraznou funkovou kytarou. Zde se Ondra hlasově pouští do vyšších falzetových poloh.

Identity je popovou deskou, která na tuzemském hudebním trhu chyběla. Ondřej Brzobohatý je kvalitní skladatel a dobrý producent. Je na správné cestě, ale jeho výraz ještě není stoprocentně přesvědčivý. Není však žádnou uměleckou rychlokvaškou, a tak můžeme se těšit na jeho další počiny, které nás přesvědčí o jeho talentu.

BEST TRAX: Sedm, Epilog, And the Oscar Goes To
ZKUS TAKY: Jamie Cullum – Momentum, Peter Cincotti – East Of Angel Town, Wouter Hamel – Nobody's Tune

text: Daniel Maršalík
4/7