LIVE: Vojta Dyk s B-Side Bandem se nebojí zaříznout

VOJTĚCH DYK & B-SIDE BAND
SONO MUSIC CLUB, BRNO
4. 3. 2015

Že to celé bude velká show, naznačoval už stylový příchod muzikantů na pódium. Nastupovali totiž po sekcích, v dělnických ochranných přilbách a při vstupu na pódium si každý poctivě "píchl" docházkové hodiny, jen to zacinkalo. Z reproduktorů se ozýval zvuk motorových pil při kácení stromů a ptačí zpěv. Vzápětí hlas oznámil nebezpečí padání stromů pro diváky ve čtvrté řadě a posléze vyzval přítomné ke zpěvu Já do lesa nepojedu. A Sono ji také poslušně odzpívalo.

Jako poslední nastoupil Vojtěch Dyk v "myšákovské" variaci na ochranou přilbu a pestrém saku. V jakémsi intru na slova "let's go to work" představil prvního ze sólistů, bubeníka Martina Kleibla. V angličtině se pokračovalo funkovými Radio Time a Birdland, u nichž se nešlo ubránit povzdechu, že koncert (alespoň dole v hale) není na stání a není tedy prostor k tanci; tolik z B-Side Bandu proudilo energie. Bandu seděla velmi dobře i role doprovodného tělesa Vojtěcha Dyka, třeba jako u písně Tržnice světa, kterou dokázal velmi citlivě dynamicky odstínit.

Nejvýraznějším sólistou večera byl Michal Žáček na soprán saxofonu plnící funkci sólového hlasu v instrumentálních skladbách. Nejzábavněji ale působil v kombinaci s hlasem Vojtěcha Dyka, ať už spolu ladili ve dvojhlasu, nebo se laškovně trumfovali v intonaci a hudební paměti či tanečních kreacích.

• FOTOREPORT: Kácení stromů, hity ze zpěvníku i žonglování: Vojta Dyk s B-Side Bandem v brněnském Sonu

Vrcholem show by mohl být vyhlášen Orient Express, zábavná skladba, která popisuje společnou cestu vlakem Angličana, Španěla, Japonce, Němce a Moravana, v níž se používá hudebních citací pro vykreslení dané národnosti, Dyk zpívá v cizích jazycích a kromě zpěvu zde naplno uplatňuje i svůj herecký talent. Čistě domácí provenience a unikátního provedení byla skladba Města nad řekou. Jak Dyk uvedl, pokoušeli se skladbu protlačit do zpěvníku pro základní školy, ale prý neúspěšně, a proto plánují vydání vlastního zpěvníku Ty, písnička. Nakonec si z původního zpěvníku střihl Pramínek vlasů, Náhrobní kámen (v němž si Dyk zahrál i na imitátora) nebo Anděl.

Velmi těžko se dařilo uklidnit rozjívené publikum k poslechu Larga Antonína Dvořáka, které si Dyk tradičně oddirigoval a odzpíval, uvádějící zároveň poslední sérii s coververzemi, v níž si jeden dvojhlas vystřihl s Dykem také perkusista Petr Rybíz Toman. V této sérii zazněly například hity Queen, úplný závěr koncertu pak patřil opět Desce a poklidné One Last Call.

Posluchači se tedy na nadcházejících koncertech mohou těšit na ideální poměr skvělých muzikantských výkonů perfektně šlapajícího B-Side Bandu a bezchybně intonujícího Vojty Dyka, s velkou dávkou humoru a kvalitní show. Zamrzela jen ta místa k sezení.

text: Nikola Illeová, foto: Romana Šlapáková