BUTY - Kapradí

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

BUTY DALI svým aktuálním hitíkem Tata na frak všem mravokárcům, kteří považují rockovou muziku za nebezpečnou pro vývoj mládeže. Promlouvat z rádií o lásce k tátovi ve druhé polvině 90. let umí u nás tak půvabně a nenásilně jen tato pětice z Ostravy. Ne náhodou připomíná veršík "všechno, co umim, je od taty" Fulghumovy povídánky.Radek Pastrňák a spol. se na svém pátém albu posunuli o kus dál, směrem k bigbítu a blues, přitom zůstali věrni "butovské" písničce. Ochuzeni o cellistu (a rovněž zpěváka) Andree Toadera (údajně pracuje na sólové desce) si do nahrávacího studia tentokrát přizvali pánské a dámské sbory včetně dechové sekce. Opět je tu bohatě přítomen Pastrňákův humor (Jedno pivo) a hra se slovy (Ohambi), opravdového obohacení o nové prvky se však dostalo pouze rozverným kouskům Olina a Hajcman Blues. Deska je tak barevnější a posluchač je opět zahrnut množstvím radosti a pozitivní energie, což vynikne o to více při jarním koncertování. Někdo by se mohl tu a tam pozastavit nad významem svébytných textů, v nich je však koncentrováno ono kouzlo a síla kapely, kromě ironických hříček z nich vyvěrá i nefalšovaná láska k beskydské přírodě a k rodnému ostravskému dialektu.Kapradí pravděpodobně neobsahuje tolik hitů jako alba Dřevo či Ppoommaalluu, Buty se na něm však úspěšně odpoutali od hrozící stagnace, kterou předcházející deska mohla avízovat. A přitom se v nejmenším nepotřebovali klanět současným trendům, což lze považovat jedině za jednoznačný krok kupředu.

BUTY - Kapradí BUTY - Kapradí

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím