NIИ: reportáž pražského koncertu

NINE INCH NAILS
24. 6. O2 ARENA, PRAHA

Hřebíčky, které i pohladí.

Po dvou letech do Česka zamířil Trent Reznor, aby zvýšil hladinu testosteronu těm, co už mají pubertu nějaký ten pátek za sebou. Světem protřelý performer si tentokrát troufl na O2 Arenu, což od samého počátku anoncování koncertu odradilo řadu zarytých příznivců. Mediální tlačenka však zafungovala, lidí přišlo odhadem dvakrát tolik než na Mötley Crüe, a tak mohli hlukoví inženýři, světelní dramaturgové i lyrikou ovlivnění Nine Inch Nails zatlouct svých pár hřebíčků do rakve.


Reznor se totiž nedávno vyjádřil ve smyslu, že už má koncertování dost. V Praze to dal najevo jasně, nenechal na sebe namířit jediný teleobjektiv profesionálního fotografa. Za předskokana si Reznor vybral Aleca Empirea, jehož krátký set se vyznačoval špinavými techno chuchvalci, do nichž Alec šťoural vazbící kytarou. Krátký set bývalého člena Atari Teenage Riot navnadil hlavně ty fanoušky Nine Inch Nails, co od Reznora očekávali agónii zasvěcené vystoupení. Tomu ostatně začátek hudební a světelné šou Američanů nasvědčoval. Nebývale málo syntezátorových zvuků, zato úderné bicí a v některých okamžicích až tři kytary na scéně! Drhnutí pár akordů téměř postrádající jakoukoli nosnou melodii však postupem času ubývalo, o což se postaral nejen Reznor za klávesami, ale i doprovodný hráč na xylofon, basu a temperamentní španělku.


Kapela publikum zasypávala rychle vystřelovanými hřeby, občas z nich ale dokázala nasekat i titěrnější kousky, které tolik neřežou, ale po Nine Inch Nailsovsku ironicky pohladí. Reznor za dobu svého muzicírování docela ztloustnul, dozrál ale hlavně duševně. Po vzoru antických héroů, kteří se vedle zápasu věnovali i filosofii, rétorice a hře na lyru, Trent vyvažoval valící se energii koncertu občasnou sladkobolnou skladbou. Nezavánělo to však patosem. Na své si tak přišli především milovníci dobré hudby. Heuréka!

5/7

text Lukáš Král foto archiv