Vydáno 30.11.2009 | autor: redakce
Ležím na krovkách, zářijové slunce připéká mou břišní krajinu. Opaluji
se dozlatova, levou rukou nazdařbůh rejdím v písku a poslouchám, jak
opodál slintá moře. Drahá se také sluní. Klidně pospává, jen občas
blaženě chrochtne ze sna. Mou snahu vypěstovat si maligní melanom
naruší thajský stín. „Masahe??“ Ostentativně mlčím. „Ma-sa-he!!?“
Držím pec. „M-sááž!!!“ To už se vzepřu na loktech a pečlivě artikuluji:
„Jít – do – hajzlu!“
text Petr Kořínek foto Petr Kořínek, archiv
Celý článek najdete v REPORTU 12/09.
Barcelona: Víc než sníte
