Vydáno 11.06.2013 | autor: redakce
Shoegazoví pionýři My Bloody Valentine, kteří v devadesátých letech albem Loveless definovali zvuk mnoha kytarových kapel, vydali po dvaadvaceti letech novou desku a vydali se na turné. Vlhké sny dnešních třicátníků až čtyřicátníků se splnily v pražském Divadle Archa. A u vchodu se rozdávaly špunty do uší.
LIVE: My Bloody Valentine v Praze - noise, tetky a jablečný koláč
MY BLOODY VALENTINE
Divadlo Archa, Praha
10. 6. 2013
Hned na začátek nutno říct, že Charm Music vybrali hlavní hvězdě skvělou předkapelu. Jmenují se Manon Meurt, jsou to Češi a brzo o nich najdete článek v naší rubrice ROZJEZD. Dvě holky, dva kluci, hluk, kytary, krásný zpěv frontmanky Káti. Člověk se až ptá, jak se takový klenot vezme zrovna v Rakovníku... Když budete mít někde příležitost, tak si to určitě dopřejte. Objev roku, minimálně!
Během poměrně dlouhé přestavby pódia bylo naštěstí o čem mluvit. Otázku "Bude to opravdu tak nahlas jak se traduje?" střídala "Ta předkapela byla fakt skvělá, viď?" společně s vyřčeným přáním 90% účastníků "Doufám, že budou hrát hodně věcí z Loveless". Krátce po deváté se My Bloody Valentine chopili slova a začali dávat odpovědi.
Zase tak nahlas to nebylo, tedy kromě úplného finiše, o kterém si ještě povíme. Jejich set začal dvojicí songů I Only Said a When You Sleep, takže ano, bude se hrát z Loveless. Z nové desky zazněly pouze čtyři věci, což opravdu většina publika přijala s povděkem. Zvuk byl přesně takový, jako z desky - středovýškové peklo, téměř žádný zpěv, bubnů poskrovnu. Kevin Shields měl na pódiu svoji klasickou, megalomanskou stěnu kytarových aparátů, všechny byly zapojené a všechny hrály. Není se tedy čemu divit, že se z jeho kytary valila na publikum vlna hluku. Songy se přelévaly jeden do druhého, zážitek po čase začal trochuu splývat do monotónnosti. Hlasitost stoupala a klimaxem koncertu byl poslední song vygradovaný desetiminutvým noisovým infernem, kdy poprvé zvukový aparát, který si MBV do Archy přivezli (a který byl silně naddimenzovaný), začal hrát naplno. V tu chvíli člověk teprve pochopil, proč u vstupu dostal špunty do uší - vydržet bez nich se dalo jen s největším sebezapřením. Slabší povahy nasazovaly už v půlce koncertu...
|
My Bloody Valentine jsou naprosto civilní lidé. Po koncertě nás s předkapelou pozvali do šatny na catering, na jablečný koláč, tousty, pivo a San Pellegrino. Bavili se s námi, na nic si nehráli, byli milí a srdečně se nám představovali. Tím se dostávám k zcela zásadnímu bodu večera. Chvílemi jsem měl pocit, že na pódiu je kapela, kterou si založila moje máma se svými kamarádkami a jejich manželi. Tetky dělaj noise. A jsou v tom sakra dobří. Před koncertem si ve food courtu dají tofu, pijí jen nealko, odehrají, dají si jablečný koláč a sachr dort, sednou do tourbusu a jedou dál. A užívají si noisové seance se svými věrnými. |
Jak již bylo naznačeno, publikum bylo složené převážně z kategorie 30-40. Chvílemi měl člověk pocit, že si v Arše daly sraz staré páky české indie scény - Jan P. Muchow, Jiří Burian a další, tedy přesně ti, kteří sem tuhle hudbu v devadesátých letech importovali. Publikum těchto "devadesátkových fajnšmekrů" se však ukázalo jako velice vděčné. Každý song ocenilo bouřlivým potleskem a poté ztichlo a čekalo na další příval hluku. Jako by si každý chtěl užít alespoň deset vteřin naprostého ticha. A kapela k lidem nepronesla jedinou větu.
text: Martyn Starý, foto: flicker.com
0,00
čtenáři
hlasuj
MY BLOODY VALENTINE A JEJICH GROUPIE...
