LIVE: Van Der Graaf Generator s problémy strážců majáku

VAN DER GRAAF GENERATOR
Divadlo Archa, Praha
16. 6. 2013

Představení v Arše patřilo spíše k těm, kdy vzpomínáte a obdivně vzhlížíte k umělcům prezentujícím svou lásku k hudbě a s podobným úžasem vnímáte i samotné osobnosti. Díky dlouhé historii tvořili většinu osazenstva pamětníci, kteří poslouchali potají vinylové desky zakázaných interpretů a zřejmě i většina z nich navštívila strahovský koncert Pink Floyd v devadesátém čtvrtém. Šance seznámit se s těmito veterány (bez jakékoli hany) ale měli i posluchači noví.

Peter Hammill, ústřední postava skupiny, se do Prahy pravidelně vrací. A to jak sólově, tak právě s Van Graafem, kde ho doplňují zakládající členové Hugh Banton a Guy Evans. Po dvou návštěvách Paláce Akropolis se koncert přemístil do větších prostor Divadla Archa a byť byla návštěvnost před týdnem na večírku jiné kultovní kapely (My Bloody Valentine) větší, sálu k vyprodání zas tolik nezbývalo. A co že tentokrát trio zahrálo?

Úvod patřil poetické písni Over The Hill, téměř čtvrthodinové skladbě z alba Trisector, s nímž se představili Praze už před čtyřmi lety. Přestože je zařazení této nahrávky, která po posledním reunionu jako první vznikla bez účasti těžko nahraditelného saxofonu Davida Jacksona, logické, mohlo zaznít více věcí starších. Tento fakt se nakonec podařilo zdařile smazat zařazením opusu A Plague of Lighthouse Keepers z třískladbového LP Pawn Hearts. Začátku sice trochu scházela ona tvrdá dikce a schizofrenní přednes, jak jej všichni znají ze studiové nahrávky, ale těch, kdo "strážce majáku" slyšel živě, příliš doposud nebylo. Samotným vrcholem celého večera pak lze označit poslední dvě části této více než dvacetiminutové skladby nazvané Land's End (Sineline) a We Go Now. Dalším příjemným zpestřením byla Hammillova osobní tvorba Flight, kterou v tomto složení hrála skupina hlavně na loňském americkém turné.

Van Der Graaf Generator

Ve svém celku koncert nějak nevystupoval z řady ostatních a vše se dělo, jak je zvykem. Hammill zpíval zpoza kláves i s kytarou v ruce, přičemž bubeník Guy Evans z něj téměř na vteřinu nespustil oči a paličky držel dnes ne tak často viděným způsobem traditional grip. Hugh Banton doplňoval hru druhými basovými klávesami, v případě zařazení kytary hrál prim.

Organizátoři United Island k nám přivážejí jména aktuální a ne tak okoukaná, ale díky jim patří i za potěšení hudebního fanouška nějakou tou srdcovkou. Například klasiky Van Der Graaf Generator. Protože bez nich by ty nové přírůstky neexistovaly.

text: Ondřej Bambas, foto: Madeleine Shepherd (flickr.com)