Vydáno 05.09.2014 | autor: redakce
Wilson Pickett, jeden z pionýrů soulu, spočinul po své lednové smrti roku 2006 hned vedle mámy Leny na hřbitově v kentuckém Lousville. Kruh se úlevně uzavřel.
SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Wilson Pickett (156.)
Jeho život a dílo se ovšem nikdy neodtrly od poeticky syrových a pro našince nadmíru vzrušujících jižanských kořenů. Soulový zpěvák ("jeden z absolutně nejlepších," jak se slzou v oku prohlásila samotná Aretha Franklin) je totiž v jeho případě naprosto suchým termínem technikem, který nemůže postihnout onen dráždivý opar dětství prožitého v Alabamě, na odrbané periférii chudinských čtvrtí. Možná natočil hitů, které bys spočítal na prstech jedné ruky (hlavně Mustang Sally a In The Midnight Hour, oba 1965), ale do posledního dechu byl majákem, o nějž se tříštily ty svůdné "muddy waters" dřevního blues, rock'n'rollu, R'n'B, funku a jazzu v jímavém podání interpreta, který se do muziky nestylizuje, ale žije ji...
ODPOVĚĎ NA BROWNA
Wilson Pickett se narodil v Prattville 18. března 1941 jako nejmladší z 11 dětí! Rodina měla řádně hluboko do kapsy i do úst. Už v útlém věku zamířil "Wicked Pickett" (jak ho poději žertem nazval Jerry Wexter) do Detroitu, kde nějaký čas působil v souboru Falcons a je i ke slyšení na jejich hitu I Found A Love (1962) a natolik zaujal firemní skauty, že již o tři roky později vystupuje sólově. Vystřihne shora uvedené šlágry, spolupracuje se zmíněným renomovaným producentem Wexlerem, ale hlavně je jeho emotivně brusný projev v přímém kontrastu s tendenčním, cukrkandlovým popem jeho kolegů, seřazených ve startovacích boxech stáje Motown.
| WIL-SONIC
Třikrát zatčen - v roce 1993 srazil v New Jersey autem v opilosti šestaosmdesátiletého chodce-důchodce (rok "natvrdo"), o rok později zmlátil tehdejší přítelkyni a v roce 1996 byl zadržen za zdržení kokainu. V roce 1969 natočil s kytaristou Duanem Allmanem Hey Jude od Beatles. Jeho kousek If You Need Me naopak jako jednu ze svých první coververzí vystřihli v 60. letech Rolling Stones. Zahrál si i v několika filmech - třeba v Sgt. Pepper's Libely Hearts Club Band (1987) nebo v Blue Brother (1998) Zasloužil se o popularitu Bobyho Womacka nebo The Archies, když s úspěchem "sahal" do jejich repertoáru. Picketta in natura je možno nejlépe zažít prostřednictvím antologií typu Greatest Hits (1987) nebo A Man And A Half. It's Harder Now (1992) |
"Picket byl a je jedinou a definitivní odpovědí na Jamese Browna," tvrdil nadšeně žurnalista Roger Friedman, který zpěváka nemohl opomenout ve svém o mnoho let později realizovaném dokumentu Only The Strong Survive (Jen silní přežijí), zaměřeném na soulové velikány.
Dekáda se pohnula: je pravda, že v 70. letech poněkud vymizel z žebříčků, ale to nic neubralo na jeho renomé rodící se (a opravdové) legendy stylu. "To není žádný papoušek, kterého může přivázat na bidýlko a vybídnout ke zpěvu. Naopak, je nesmírně muzikální, sám si píše písně a jen pohleďte, kolik jich převzali jiní interpreti nebo kapely. To je přece jedno z měřítek kvality - a nesmrtelnosti," tvrdí Friedman.
HLASEM K BOHU
Je historicky průkazné, a přesto překvapivé, jak nástup diska ovlivnil především funkové a soulové pěvce a skupiny. Ti promptně přešli na "nové pastviny," aby především v Evropě dosáhli maximální popularity, Picketta nevyjímaje. "Kdybych nebyl v šoubyznysu, pak nevím, co bych byl. Tulák? Bezdomovec? Žebrák?," ptal se sám sebe ve chvílích prozření, kteréžto katarze přicházely vždy po excesech, kterými si (jistě nedobrovolně) pepřil život a pokračoval: "Ale Bůh mě požehnal talentem a dal mi šanci. Bouchal jsem na mnoho dveří a vstoupil tam, kde otevřeli..."
Ani později mu nechyběly hity (třeba Don't Let The Green Grass Fool You, Funky Broadway, Fire And Water, Land Of 1000 Dances nebo Engine Number 9), koncertoval s kvalitními instrumentalisty a prodej desek nikdy nepadl pod tristní hranici. Stále častěji však hledal fatálnější ukotvení svého života a rozumoval o jeho smyslu. Poslední studiové album It's Harder Now (vpravdě výstižný název!) vydal v roce 1999 a i za něj mu napršela řádka stylových ocenění. Nadále vystupoval, až koncem roku 2004, na čerstvém prahu sedmdesátky, svou kariéru odpískal - i kvůli stále podlomenějšímu zdraví.
Wilson Pickett zemřel na infarkt 19. ledna 2006 doma v Restonu, ve stále Virginia. "Odešel gigant, odešel velký člověk, jehož charisma několikrát obletělo svět," nechal se poté slyšet jeho vrstevník Salomon Burke.
Text: Jan Petričko
Příště: Marc Bolan, frontman glamrockové kapely T. Rex
Zařazen do Rock!n!rollové síně slávyv roce 1991.
