Hocus Pocus rozhýbali Akropoli

Vydáno 23.10.2008 | autor: redakce

V sobotu 18. října se v pražském Paláci Akropolis představila formace Hocus Pocus. Bedlivě naslouchal a poznámky si dělal Tomáš Pokorný.

Hocus Pocus rozhýbali Akropoli Hocus Pocus rozhýbali Akropoli

HOCUS POCUS

18.10. PALÁC AKROPOLIS, PRAHA

Letošní ročník festivalu Move vyvrcholil opravdovou lahůdkou - v pražském Paláci Akropolis si dali dostavení francouzští hiphopeři Hocus Pocus, kteří dorazili v početné, šestičlenné sestavě (MC 20Syl, DJ Greem, klávesák Matthieu Lelièvre, bubeník Antoine Saint-Jean, kytarista David Le Deunff a basák Hevré Gogard) a předvedli totální útok na naše smysly. Pokud se někdo naivně domníval, že se půjde jen tak z povzdálí podívat na „tu partu, která vyhrála tolik hudebních cen“, byl okamžitě vyveden z omylu. 20Syl trval na tom, aby na hudební složce participovali všichni přítomní, tedy i francouzské publikum a česká menšina. Od prvních chvil jste tak museli opakovat slova, rytmicky tleskat nebo skákat vždy, když 20Syl přikázal. Pokud obecenstvo něco pokazilo, nařídil maestro repete. Všichni na tato pravidla velmi ochotně přistoupili.

 


Hiphopové koncerty získávají s použitím živých nástrojů nový rozměr – obecně platná pravda. Vědomi si tohoto faktu se tak Hocus Pocus snaží nabídnout ještě něco navíc. Přidávají jazzové, soulové a funkové prvky, avšak s mírou. Jednotliví muzikanti se jeví jako mistři svého řemesla a svůj um rozhodně neskrývají, 20Syl jim však dovolí exhibovat jen občas. Po zbytek času musí hrát jako jeden muž, v teamu. Nezapomenutelný moment přišel zhruba v půli koncertu, kdy všichni kromě Davida Le Deunffa a 20Syla opustili pódium. Tito dva následně rozjeli krátkou, čistě improvizovanou soulovou vložku. Kytarista s prokazatelně africkými kořeny na chvíli vystoupil z role backvokalisty a rozjel zpěv alá Curtis Mayfield, do toho vybrnkával na svou elektriku, a 20Syl mu dodal beatboxový podklad.

 

Během zhruba hodiny a půl zazněla ve velmi modifikované podobě většina hitů, nechyběly např. Place 54, Quitte À T'aimer, Hip Hop, Smile a Vacab! V úvodu poslední jmenované si 20Syl dělá legraci z přisprostlého amerického rapu a vám najednou vše začne dávat smysl. Pokud se hip-hop nebude brát příliš vážně, nezemře. Toť hlavní motto sobotního večera. Party jako Hocus Pocus by si rapující niggas z Bronxu měli pouštět před spaním, třeba by je to vyburcovalo k lepším výkonům.

text Tomáš Pokorný foto archiv

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít