BYL TO nápad, kterým se prakticky nedalo pranic zkazit, naopak. Mládkovy zpěvné, šlapavé a v drtivé většině zlidovělé rozpustilosti, hnané banjem, kontrabasem, swingující rytmikou a větrem slov o závod, jako by čekaly, až je někdo vyžene ještě o pár obrátek výše. Chopila se toho bujná parta složená z výtečných muzikantů z tehdy stagnujících souborů Alice, Burma Jones a Mercy Street. Zatímco klasické revivaly mají, zdá se, vrchol popularity mírně za sebou, DĚDA MLÁDEK ILLEGAL BAND stoupá po žebříčku atraktivity a úspěchů stále ještě vzhůru. Je to univerzální zábava jak do televize, tak na festivaly, trak i na samostatná vystoupení.
Rovněž druhé album přináší Mládkovu klasiku, která sviští a šlape jako naolejovaný trakař, nemůže chybět ani dravý Mersiho projev, který s neobyčejnou chutí zpívaná Mládkova slova (nezapomeňme ani tehdejší vklad Ondřeje Suchého či jistého Emila Synka, což byl svého času pseudonym Zdeňka Svěráka) šperkuje neodolatelnými vsuvkami, jako vystřiženými z repertoáru zasloužilých jazzmanů i metalových shouterů. Vše podáno lehce, přitom dravě, bez oddechu.
Bonusy jsou dva v podobě dvou veleznámých coververzí. Zatímco geniální hospodská odrhovačka Slavíci z Madridu k výrazu zdivočelého bandu sedí náramně, Dylanovo Knockin´ On Heaven´s Door je trochu mimo mísu. Splácanina originálního textu (zde v hrůzném anglickém přednesu) s Kalandrovými slovy a reggae intermezzem působí dosti křečovitě i v intencích tak všehoschopného spolku.
Děda Mládek Illegal Band možná zvolil cestu, na níž jsou bez práce podávány koláče, ale nejsilnější jsou vždy ty nejjednoduší nápady. Leží všude kolem jako pečení holubi.
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies najdete zde.Rozumím
DĚDA MLÁDEK ILLEGAL BAND - 2
0,00
