Jan Kunze z Kofe-In: Prorazit v cizině je iluzorní představa

Před pár týdny jste skončili druzí v soutěži pořádané YouTube. Jaké jsou pocity?
Jsme rádi, že naši hudbu ocenila porota složená z lidí z hudební branže, kteří vybrali naši píseň mezi 9 postupujících, a také nás velmi potěšilo, že díky hlasování fanoušků se náš videoklip nakonec dostal až na 2. místo. Vzhledem k tomu, že bylo přihlášeno 622 hudebních videí, je to velký úspěch a jsme samozřejmě spokojeni.

Nedávno jste vydali album Libertin, jaké máte zpětně dojmy? Změnili byste něco, nebo jste se vším spokojeni?
Naše druhá deska Libertin vyšla v dubnu. Pilotní klip k písni Kladu tě na vodu se udržel tři týdny v Medúze na čelních pozicích, hrají ji na Óčku, objevila se i v MTV, a nakonec ještě to 2. místo v prvním ročníku Českého YouTube Festu. To je u nás maximum, co může kapela s písničkou udělat, víc hudebních pořadů tady bohužel není. O desku je mezi fanoušky zájem, a i když se dnes hlavně stahují MP3, pořád se na koncertech najde dost lidí, kteří si ji koupí. Bylo by ještě fajn, kdyby písničky z nové desky hrálo víc rádií. Spousta lidí nám říká, že Kladu tě na vodu je zjevný hit a že kdyby to nazpíval někdo ze zavedených hvězd, tak už to dávno letí éterem ze všech rádií. Z kritik jsme si všimli, že je Libertin těžko uchopitelná deska. Každý recenzent vyzvedává něco jiného. Pro popíkáře je to pořád moc alternativa a pro alternativce je to zase v některých písních moc pop. Jsme rádi, že je Libertin nezařaditelný a jsme s deskou spokojeni, i když bychom samozřejmě už teď udělali něco jinak. Jenže jednou musíš říct dost, takhle to vyjde a basta.

Před časem jste měli možnost zahrát si v Británii, co na českou tvorbu říkali Angličané?
Angličani jsou nové nebo jiné hudbě otevření mnohem víc než Češi, proto je taky Velká Británie světová hudební velmoc. Tančili, pařili jak ďáblové a pak se nás ptali, ve které zemi pokračuje naše turné, což bylo legrační, protože my se pak vraceli domů. Byla to pro nás zajímavá zkušenost, představit naši hudbu v jiné zemí a zjistit, že si ji lidi užívají, i když nerozumí textům.

Neuvažovali jste o tom, že byste zpívali v angličtině?
Nějakou dobu jsme o tom uvažovali, bylo to právě ve spojitosti s hraním mimo ČR. Angličtina je mnohem zpěvnější jazyk než čeština a taky u nás nikdo nezkoumá, jestli je text zajímavý, a proto českým kapelám zpívajícím anglicky projde mnohem víc textových banalit než kapelám zpívajícím česky. Některé místní kapely myslí, že jim angličtina pomůže prosadit se v zahraničí. Jenže prorazit v cizině je iluzorní představa, mají tam svých kapel dostatek. Žádné z českých kapel se to ještě pořádně nepodařilo.
KOFE-IN je česká kapela hrající pro české publikum. Chceme, ať nám lidi rozumí, ať si můžou písně zazpívat spolu s náma. V češtině se umím lépe a přesněji vyjadřovat. Navíc jsem v rodném jazyce napsal dvě knížky, Hičhaikum a Dekadent dezert, které jsou pro mě pravoplatnou součástí mé tvorby stejně jako hudba. Takže ať to beru z jakékoliv stránky, je pro mě čeština správná volba.

I když na scéně fungujete už pět let, stále žijete na Moravě. Neplánujete stěhování do Prahy?
O přestěhování jsem uvažoval několikrát a spousta lidí mě lákala, že už jsem měl v Praze dávno být a žít. Cestování sem a tam na rozhovory je sice trošku opruz, jenže KOFE-IN je postavený z muzikantů, kteří žijí na Moravě, a zároveň většina z nás pracuje v branži, která ho baví. Pro příklad: Já jsem dramaturg a produkční. Organizuju koncerty, divadelní představení, autorská čtení, výstavy výtvarného umění a spoustu dalších věcí. Pokud bych měl jít do Prahy, tak jedině, jak se říká, za lepším. Což se v mém případě hledá jen velmi těžko, protože dělám to, co mě baví. Další věcí je, že díky internetu můžeš dneska dělat hudbu i z horní dolní, i když je pravda, že musíš vyvinout mnohem víc úsilí než lidi z hlavního města, protože jak víme, všechno je o kontaktech a osobních známostech, které v regionu nikdy nezískáš.

Jak vlastně vznikl název KOFE-IN?
Naše koncerty jsou divoké a hodně energické, chtěli jsme tedy název, který by tu energii nějak reflektoval. Navíc se neustále dopujeme kafem. Pomlčku jsme tam dali kvůli ozvláštnění, dodnes si nejsme jisti, zda to byla dobrá, nebo špatná volba. Například my náš název čteme normálně kofein, kdežto někteří lidi to čtou třeba kofe in nebo dokonce kofi in.

Kofein je návyková látka, jakým jiným ještě podléháte?
To víš, že každý z nás má svoje. Tím největším návykem je pro nás tvorba, skládání písniček, psaní textů a koncertování. Jestli tvoje otázka míří do oblasti návykových látek jako takových, tak tě můžu ujistit, že jsme na tom stejně jako jakákoliv jiná kapela.

V kapele fungujete dva bráchové, nemáte někdy ponorku?
Ponorka se občas objeví, ostatně jako v jakékoliv jiné kapele, a to nejen mezi bráchou a mnou. Ono když jedeš šňůru koncertů po celé republice, chodíš spát nad ránem, každý den v jiném městě a v jiném hotelu, tak se to spojí s únavou a pak už stačí malá roznětka a rázem jedete místo dodávky v ponorce. Naštěstí se to neděje zase tak často.

Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte?
Většinu léta budeme trávit v USA cestováním a nabíráním inspirace a energie. Po létě bychom rádi vypustili na svět náš nový videoklip k písni Levituju a začali zase intenzivně koncertovat, takže určitě je na co se těšit.



text: Marta Pušová, foto: archiv

http://www.kofe-in.cz/

---