Vydáno 02.07.2013 | autor: redakce
Rock for People letos zažívá poslední "-náctiny". Večírek pro nedočkavé byl na rozdíl od toho loňského zalit do slunce a v předvečer ostrého startu jednoho z nejoblíbenějších českých festivalů spokojeně nasávalo poklidnou atmosféru několik tisíc lidí.
ROCK FOR PEOPLE, Večírek pro nedočkavé
Letiště Hradec Králové
1. 7. 2013
Rock for People se po minulém ročníku, kdy ho zastihla přírodní katastrofa v podobě "bouře z Mordoru", oklepal a přes původní nejistotu, zda-li se letošní ročník vůbec uskuteční, otevřel 1. červencový den své brány. Po loňských problémech způsobených náhlou změnou počasí slibovali pořadatelé zvýšený důraz na bezpečnost. A skutečně: už během června si přímo v areálu vyzkoušeli evakuaci nanečisto, podrobný evakuační plán dostal prostor hned v úvodu festivalového průvodce a druhé z hlavních pódií se přesunulo do velkokapacitního stanu. Vzhledem k situaci, kdy se v areálu během bouře kymácela pódia, vzduchem létaly kousky stanů, padaly ploty a kusy stromů a ve finále vypadla elektřina, rozhodně nešlo v případě těchto opatření o prázdná gesta. Důkaz místo slibů, výborně!
Festival, který se letos rozrostl o den navíc, odstartoval tradičně Večírkem pro nedočkavé, jak "nultému" dni v Hradci Králové říkají. Do areálu proudily už od brzkého odpoledne stovky lidí a festivalová atmosféra visela ve vzduchu už daleko před samotným areálem. "Nemáte někdo otvírák?" hřímá ve speciální autobusové lince Hradec-areál mladík s lahváčem v ruce. K dobrodinci, který se nabídnul, pak zamířilo k otevření dalších 6 piv pro zbytek žíznivých kamarádů. O chvíli později v tomtéž busu kolovala dvoulitrová lahev coly. "Co v tom je?" ptá se slečna stojící v místě kloubu autobusu a ze zadní části někdo křikne něco o kapitánovi. Než dojde mok do přední části, je PET lahev prázdná a půlka autobusu se směje tradičnímu vtipu o schůzce na kožním.
Podobně pohodová atmosféra panovala i ve vnějším festivalovém areálu. Zatímco v prostoru za hlavní bránou ani noha (nepočítáme-li security, pořadatele a majitele stánků), před dvěma menšími pódii venku se zpívalo, tančilo a pilo. Na pódiu Freezone představil své osobní tipy portál Bandzone a celé odpoledne až do večera bylo skutečně z čeho vybírat. Nanosféra, jež úvodní odpoledne odpálila, hrála - podle vlastních slov - zhruba pro padesát lidí, avšak s dalšími sety (Donnie Darko, Lola Běží nebo Imodium), se prostor před pódiem začal stále více plnit.
Energie přetékala také z vedlejší Hospůdka stage, improvizovaného prostoru uvnitř velkokapacitního pivního stanu. Během setů mlátiček Break The Rules nebo Skywalker se poprvé rozbouřily circle-pity a jelikož kapelu od fanoušků neoddělovala žádná zábrana, několikrát přímo na pódium vpadnul davem mrštěný fanoušek. Tomu se říká mít kontakt s kapelou...
Už za tmy se představila patrně nejúdernější kapela dne The Truth is Out There. Zpěvák Hanzi to sice chvílemi přeháněl s okoukaným americkým feelingem (slyšet od ostravské kapely "Oh my fuckin' yeah" působí trochu úsměvně), jinak ale tahle čtveřice nechala na pódiu duši. K ohromné energii připočtěte skvěle šlapající elektronické spodky, perfektní sehranost a dost možná v TTIOT objevíte české Enter Shikari.
Za pozornost stál i "živý jukebox", tedy jakýsi karavan, v němž na přání hrála asi pětice muzikantů. Zatímco na stageích vedle bouřil metal, hardcore nebo metalcore, linuly se z tohoto vtipného vozíku melodie Divokýho Billa, Buty, Chinaski, Jarka Nohavici, Olympic nebo Michala Tučného. A veselo bylo pochopitelně i tady, stejně jako ve stanovém městečku až do ranních hodin...
text: Petr Adámek, foto: Jiří Kosnar, Jiří Žalud (Rock for People)
0,00
čtenáři
hlasuj