SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Hiram Bullock (96.)

Bullockovo křestní jméno dává tušit inspiraci Asií. Narodil se afroamerickým rodičům, kteří sloužili na vojenské základně v japonské Ósace. Ještě jako dítě se s nimi přestěhoval si USA. Vyrůstal v Baltimoru, kde studoval hru na saxofon a baskytaru. Kolem šestnácti se rozhodl dát na dráhu kytaristy a později nastoupil na University of Miami, kde se setkal mj. s Patem Methernym a Jacem Pastoriusem. Na živobytí si vydělával hraním v tamějších klubech.. Jeho hra okouzlila prakticky okamžitě klubové publikum i další muzikanty. V polovině 70. let mezi nimi byl i saxofonista David Sanborn. "Bullock byl pro mou doprovodnou kapelu milníkem," nechal se slyšet poté, co s ním nahrál deset alb a pozval si ho do několika svých televizních shows. Hiram se chytil drápkem a už se nepustil, čemuž pomohlo i to, že se přestěhoval no New Yorku, kde bylo příležitostí přece jen více.

Televize Bullockovi vůbec přála: pro mnoho lidí je dodnes nejznámější díky členství ve skupině, jež hrála ve slavné talk show Late Night With David Letterman. Říkávalo se mu "bosý kytarista", protože hrával neobutý, a bylo mu vyčítáno, že chodí pozdě. Jeho nespolehlivost souvisela se zálibou v drogách, o níž se později otevřeně mluvil a zpíval. "Není nic těžkého se pustit dolů po spirále," zpíval v roce 2003 v písni After The Fall.

Hiram si rád užíval života - a jeho bujarost byla nakažlivá. "Setkali jsme se, když jsem pracovala v rádiu WRPL v Severní Karolíně v 70. letech. Přišli k nám s kapelou na rozhovor na zcela ovládli studio. Pak jsme s nimi ještě několik dní pařili, a od té doby jsme zůstali v kontaktu. Občas se stavil na návštěvě - vždycky s lahví šampaňského Dom Pérignon," vzpomíná DJka Debbi Calton. O jeho nakažlivém humoru a příjemném sebevědomí mluví prakticky každý, kdo se s Hiramem setkal.

Rád i překračoval normy chování, jaké podle usedlejšího publika platí pro jazzmany. "Rockeři při sólech vyrážejí do publika, ale jazzoví kytaristi to nedělávali," vzpomíná promotér Joihn Cummings. "A nejeden upjatý švýcarský páprda, sedící na slušňáckém koncertě, kouká, že na klíně jeho dcery sedí Hiram - a pořád hraje."

Universal Hiram

Bullock bývá v médiích, snad pro tu zkratkovitost, označován za jazzového kytaristu. Pravda je ale taková, že nebyl zdaleka jen jazzový, a zdaleka jen kytarista. Kromě toho, že hrál na několik nástrojů (na koncertech se občas předvedl mj. jako velmi dobrý pianista) a působil v kapelách mnoha žánrů, byl i autorem vlastních písniček a jejich interpretem. Od roku 1983 vydával v několikaletých rozestupech sólová alba, jež si vždy i produkoval, a celou dobu průběžně přijímal větší i menší hostování. Zahrál si se spoustou es: s Jamesem Brownem, Steviem Rayem Vaughanem, Milesem Davisem, Stingem, Spyro Gyra, Barbrou Streisand, Robertou Fack, Chaka Khan, Marcusem Millerem, Billym Joelem, Erikem Claptonem, Alem Greenem, Steely Dan a dalšími.

Jeho talent, žánrová všestrannost i nadšení pro věc ho učinily jedním z nejvyhledávanějších kytaristů. Jakkoliv bylo jeho jméno známé, nikdy se moc necpal dopředu. Málokdo s nim natočil interview, to už z něj spíš pár vět vytáhli DJové v některém z menších rádií, nebo chatoval s fanoušky. "Máte pocit, že s každým novým albem musíte překonat to předchozí?" prala se příznivkyně na jednom takovém serveru. "Nic překonávat nechci - já prostě následuji svůj hudební instinkt," napsal vyrovnaně Bullock a odpověděl tím možná i na mnoho dalších dotazů. Podobně srovnaná byl v otázce volby nástrojů. "Ideální kytara je ta, kterou mám zrovna v ruce. Zvuk vychází z rukou, ne z nástroje. Když budete hrát na kytaru a pak mi ji dáte do ruky, bude mít jiný zvuk," vzkázal zavilým hudebním, školometům dohadujícím se o každý milimetr hmatníku.

text: Jana Kománková

V příštím díle: Pavla Kapitánová