RUSH POPRVÉ V ČESKU

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

Kanadská art rock formace RUSH si odbyde svou českou premiéru 25. září v T-Mobile Areně v Praze. Přečtete si podrobnou biografii tohoto jedinečného tria, které letos slavní 30 let existence.

RUSH POPRVÉ V ČESKU RUSH POPRVÉ V ČESKU

RUSH 25.9.2004, T-Mobile Arena, Praha Alex, Geddy a Neil vždy hráli pouze ve třech, studiového nahrávání se jen zcela výjimečně účastnili hosté a na koncerty se za žádných okolností nepřibírali žádní sezónní muzikanti. Rush byli proslulí svým hráčským stylem. Geddy a Alex na pódiích opouštěli hmatníky svých strunných nástrojů a uvolněnými pažemi obsluhovali klávesnice syntezátorů, popřípadě volnýma nohama basovali na nožních manuálech kláves. Ve třech tak nic neošidili a i na koncertech dosahovali kvality srovnatelné s jejich alby, kterých k dnešnímu dni vydali kolem tří desítek. Za tři desítky let existence se Rush stali doslova synonymem náročné a hráčsky brilantní rockové muziky. Rush vznikli na podzim roku 1968 v Torontu. Složení se v roce 1974, krátce po podpisu s firmou Mercury, ustálilo na : Geddy Lee (narozen 29.7.1953) – basa, zpěv; Alex Lifeson (narozen 27.8.1953) – kytara; Neil Peart (nar. 12.9.1952) – bicí. Posledně jmenovaný nahradil Johna Rutseye a okamžitě se osvědčil nejen jako bubeník, ale i jako textař a skladatel využívající mytologických motivů, historických vizí a sci-fi inspirací. V tomto složení Rush poprvé vystoupili 14.8.1974 na koncertě v Pittsburgu a v březnu roku 1975 vydali album Fly by Night, kterou o pár měsíců později následoval třetí řadový počin Caress of Steel. V textech Rush je patrný motiv hrozícího konfliktu jednotlivce a přetechnizované společnosti. Jako nejlepší příklad může posloužit kultovní futuristické album 2112, při jehož nahrávání použili Rush všechny možnosti zvukové techniky a analogových syntezátorů. Doposud kapela koncertovala jen v Kanadě a USA, své první evropské zastavení podnikla až v roce 1977, kdy zavítala do Velké Británie na sedm vystoupení. O rok později již absolvovali regulérní evropské turné, které bylo beznadějně vyprodané. Hudební posun je znát na LP A Farewell to Kings (třetí zlatá deska Rush). Skladbám na této desce se oproti předešlé tvorbě dostalo velkému posunu – Neil Peart se obklopil nejrůznějšími percusními nástroji, Alex Lifeson začal používat kytarový syntezátor a spolu s Geddym obsluhoval nožní basový syntezátor. V tomto směru byli Rush jednoznačně inovátory. Následující deska Hemisphere přinesla první úspěchy v hitparádových žebříčcích a výborný celosvětový prodej podnítil kanadskou vládu ke kurióznímu ocenění – 8.1.1979 jmenovali členy Rush Velvyslanci hudby. Úspěch přinesla i následující Permanet Waves, na které nalezneme první velký hit – The Spirit of Radio. Úspěch desky, přesahující hranice Kanady a USA potvrdila i pětkrát po sobě vyprodaná vystoupení v londýnském Hammersmith Odeonu. Mírný stylový posun , patrný v kratších skladbách, využívající syntezátory, nastal na albu Signals (1982). Sekvencery přicházejí na řadu o dva roky později – LP Grace Under Pressure – a to se psal teprve rok 1984... Zatím posledním titulem Rush (3CD) zachycuje živý záznam koncertu z Ria – Rush In Rio (2003) a svědčí o oblibě fanoušků za hranicemi rodné Kanady. Rush mají na svém kontě celou řadu cen a ocenění. Svoji první cenu JUNO (kanadská obdoba Grammy) získali Rush už v roce 1975 v kategorii Nejslibnější skupina roku. V roce 1980 se každý z členů dostal mezi prvních deset nejlepších instrumentalistů v anketách prestižních britských časopisů Sounds a Melody Maker. V roce 1990 si připsali titul Skupina desetiletí, který jim byl udělen za zásluhy v oblasti hudebního průmyslu jak doma v Kanadě, tak v zahraničí. V roce 1991 získali Rush další JUNO za Nejlepší hard rockové/heavymetalové album roku Presto. O rok později je ocenil SOCAN ( Society of Composers, Authors, and Music Publishers of Canada) cenou Harolda Moona, nejprestižnějším kanadským oceněním, které lze udělit autorům písní. A také se pochlubili nominací na GRAMMY v kategorii Nejlepší instrumentální skladba. A dál: Toronto Arts Award (1993), kterou uděluje Torontská umělecká nadace mimořádným osobnostem z oblasti kultury. Skupina tisíciletí (Harvard National Lampoon, 1993). Uvedení do Síně slávy (JUNO, 1994). Nominace na Největší rockovou událost (časopis Performance, 1996). A jako první skupina osob v Kanadě dostali přímo Kanadský řád (pochopitelně každý svůj). V roce 1997 se objevili na Kanadském chodníku slávy. V roce 2000 byli v online hlasování JAM! Music''s zvoleni Nejlepšími kanadskými muzikanty všech dob.

www.rush.com
zavřít