LIVE: Tata Bojs v Ostravě letěli proti času a proti prostoru

Vydáno 23.10.2011 | autor: redakce

Na samostatné turné této kapely lokálního významu, jak se sama častuje nepřímo skrz píseň Pěšáci, jsme si museli počkat čtyři roky. O to netrpělivější jsme byli po vydání jejich nejnovějšího alba Ležatá osmička, neboť svědčí, že právě s těmito skladbami jejich koncertní show bude dosahovat nekonečných rozměrů s četnými vizuálními lákadly, kterými jsou Tata Bojs pověstní.

LIVE: Tata Bojs v Ostravě letěli proti času a proti prostoru LIVE: Tata Bojs v Ostravě letěli proti času a proti prostoru

 

rot7
Při své ostravské zastávce se nám předvádí v nově otevřeném klubu CoolTour, tedy po předskokanské půlhodince, která připadá na kapelu Republic of Two. Své písně vybrnkává spíše v pomalém rytmu, což možná zvyšuje nedočkavost publika natěšeného na Tata Bojs. Konečně vybíhají na pódium, dav je tradičně pozdraví svým ječením a chlapci zahájí svou podívanou scénkou s kapesními baterkami a úvodní skladbou Progresivní z nového alba a hned po sobě intro i outro.

Než se stačíme vzpamatovat, je totiž jasné, že si nás podmanili po pár tónech, kapela „hodí do placu“ Papírovku, která svou úderností a ryze nástrojovými pasážemi dokonale rozpohybuje dav. Je třeba si připomenout i jejich starší slavné kousky, proto následuje střídání starších a nových skladeb. Tou další je Attention Aux Hommes a po osmičkové Hořké čokoládě poetická romance ElišceNanoalba.

Zároveň nám potvrzují fakt, že během měsíců příprav nastřádali nápady realizující na pódiu a tím dokazují formu, o kterou jsme se báli, že by nemusela být. Naprosto zbytečně. Při Filmařské se bubeník Milan Cais natáčí kamerou a jeho okázalá gesta se nám promítají na pozadí pódia, a když je kamera natočena na nás, stáváme se taktéž součástí tohoto filmu. Koncert je opravdu v plném proudu a my se musíme potýkat nebo si taky potykat s Toreádorskou otázkou, snad nejpropracovanější skladbou z Futuretra či možná jejich nejpropracovanější skladbou vůbec.

tb15Z futuristické budoucnosti se vracíme naopak ke kořenům kapely, kdy mnozí z nás ještě „táhli kačera“ a kluci vzdávali hold dětským říkadlům Josefa Lady. Atmosféru raných 90. let si proto připomínáme písní Bába a usmíváme se nad Mardošovými neotřelými vtípky. Vše má jasnou logickou návaznost.  Dále totiž zaznívá Usínací z nové desky. Tahle skladba není zrovna na albu nejvýraznější, ale na koncertě posluchač procitá a uvědomuje si její hloubku ať už po stránce lyrické, či hudební.

Při 2031, kdy Milan vyřvával text o „kráskách a krasavcích, kteří převzali moc na zemi“, skáče celé publikum spolu s basákem Mardošou, který ale tuto činnost provádí snad i u té nejpomalejší skladby. Eko echo je jasným znamením, že v sále je opravdu globální hic. Ale hoši nezastavují, ba naopak pro nás mají připravenou další nálož písniček a po tradiční Růžové armádě, která uzavírá jejich koncerty, další dvě překvapení v podobě Náměsíčné a Vesmírné. V součtu se teda za propocenými triky, vyřvanými hlasivkami a spálenými kaloriemi skrývá neuvěřitelných 20 skladeb a neutuchající energie umělců, o kterých jsme si mylně mysleli, že ji na hranici středního věku budou ztrácet. Byli jsme ale přesvědčeni o opaku a kdo po skončení vycházel, nedivila bych se, kdyby si v hlavě říkal, že „jeho jediný přání je opakování“.



Playlist:
Progresivní (Intro + Outro)
Papírovka
Attention aux Hommes
Hořká čokoláda
Elišce
Filmařská
Skovka
Ztraceni v překladu
Toreádorská otázka
Bába
Usínací
2031
Eko echo
Opakování
Šťastnější
Homo demo
Pěšáci
Růžová armáda
Náměsíčná
Vesmírná

 

text: Kateřina Vašíčková, foto: Veronika Ruličková 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít