Už informace o tom, že se velkolepý koncert kluků z Hanspaulky bude konat ve sportovní hale na Letné, nevěstily nic dobrého. A pro tyto účely předem nevyzkoušený prostor bohužel naplnil obavy. Fakt, že byl koncert vyprodaný, mluvilo samozřejmě ve prospěch
Tata Bojs a budiž jim to přáno, organizace všeho kolem však značně pokulhávala.
Šatna sloužila coby samoobsluha, kam si můžete odložit a zároveň odcizit cokoliv, aniž by si toho někdo všiml. Zoufale nedostačující počet barů, od kterých se táhly nekonečné fronty, obsluhoval nedostačující počet zmatených barmanů, a tak se na drink čekalo víc jak půl hodiny. Náladě nepřidávalo ani podivné kvílení v podání předkapely
Longital, které se do foyer neslo ze sálu.
Když jste se pak konečně dostali na řadu (samozřejmě poté, co jste z lítosti pustili kámoše, který pustil kámoše, který pustil kámoše...) a ve snaze neabsolvovat toto utrpení znovu jste si rovnou objednali 4 vodky do půllitru, zjistili jste, že ani tady se nechytáte, jelikož barman jaksi uměl počítat jen do tří (vyšší matematiku musel řešit pomocí kalkulačky). V té chvíli jste měli chuť té vodky vypít ležatou osmičku a už se nikdy nevzbudit.
Martyrium ale pokračovalo i nadále. Jelikož jste z úcty k „Tatáčům“ stále ještě neutekli, chtěli jste si najít co nejlepší možný spot, abyste z koncertu alespoň něco měli. Když jste se však proboxovali na tribuny, bylo tam tak trochu těsno a dolů na „parket“ cesta nevedla jinudy, než přes zábrany. Odpovědí na dotaz kudy kam vám byl jen tupý pohled securiťáků. Zachránil vás až balkón pod samou střechou haly, kde kupodivu nebylo zas tak těsno. Důvody byly dva – nesnesitelné dusno a zvuk jak v tunelu, což odskákala hlavně tříčlenná parta
Sunflower Caravan, která se navíc před začátkem koncertu potýkala s technickými problémy a ne vlastní vinou musela znovu zvučit.
Ale dost už bylo hudrování, pojďme k samotným
Tata Bojs. Kluci nastoupili na potemnělou stage krátce po deváté a po
Progresivním intru se vrhli rovnou na novou desku a píseň
Papírovka, po níž následovala nejznámější hitovka z desky
Biorytmy Attention aux hommes!. Od prvních tónů bylo zcela jasné, že pokud má někdo zachránit atmosféru a podmínky v hale, jsou to právě kluci z Hanspaulky. Ti již předem avizovali nejvýpravnější show v historii kapely a své slovo do puntíku dodrželi. Na obrovské projekci za jejich zády se několikrát objevil znak
Ležaté osmičky tak, jak ji můžete znát z obalu desky, motiv ve stříbrném provedení probleskoval i na černých tričkách kapely.
Tata Bojs si dokonce pozvali i tanečníky. Kdo si však představoval kolotočovou estrádu a la Rihanna, šeredně se spletl.
DekkaDancers vkusně doplnili celou show a skvěle korespondovali s projekcemi za zády. Promítl se také klip k singlu
Opakování, a při písni
Filmařská se do projekce zapojilo i publikum, které mohlo na plátně sledovat samo sebe prostřednictvím kamery ovládané
Milanem Caisem.
Podívejte se na fotoreport z koncertu.
Téměř v polovině koncertu se přítomní dočkali prvního hosta a také premiéry songu
Světová. Ačkoliv my všichni jsme tonuli ve tmě a potu,
Vladimír 518 si na pódium přihopsal v bundě s kapucí a slunečních brýlích. Ale co na tom,
Světová je prostě světová, a tak samozřejmě sklidila zasloužené ovace.
Další hosté se na pódiu objevili o tři písničky později. V
Písmenkové si zahráli
Clarinet Factory a nepřišli sami – spolu s nimi do prostoru připlula obří bílá koule, která se líně vznášela nad kapelou. Během
Usínací pak zároveň posloužila jako projekční plátno a poté opět odplula pryč.
Součástí koncertu byl také křest alba
Ležatá osmička, a ani ten nebyl jen tak ledajaký. Někdo křtí šampaňským, někdo pivem, někdo vodkou,
Tata Bojs k tomuto účelu zvolili světlo a na okamžik tak v hale způsobili až téměř mystickou atmosféru.
Kapela nadšeným fanouškům přehrála komplet celou
Ležatou osmičku a navrch přidala ještě již zmíněnou
Attention aux hommes!,
Skovku z desky
Kluci Kde ste?, Vesmírnou a
Toreadorskou otázku z
Futuretra, a
Šťastnější, Náměsíčnou a
Růžovou armádu z
Biorytmů. Soudě podle nadšených ovací, kterými rezonovala celá hala, bylo veškeré příkoří páchané na návštěvnících mimo samotný koncert zaslouženě zapomenuto.
Tata Bojs spolu s vyprodanou halou vypotili během skvělé show duši a z Letné si nakonec všichni mohli odnést skvělý zážitek.
Jak v průběhu večera prohlásil
Milan Cais, tento koncert by si rozhodně zasloužil opakování. Pokud se však uskuteční – a já doufám, že ano –
moje jediný přání je lepší prostor...
text: Marta Pušová, foto: Pavel Mužák