RECENZE: Chickenfoot nabízejí na novince lahodnou kuřecí hostinu

Přitom formou nejde o nic výjimečného. V podstatě obyčejné rockové písně, jejichž síla ovšem tkví v nápaditých aranžích a parádních instrumentálních výkonech. A právě „vnitřnosti“ jednotlivých skladeb jsou onou lahůdkou na kuřecí hostině. Zvukově šťavnaté songy vytvořily kompaktní a vyrovnaný materiál, z něhož sice na jednu stranu nevyčnívá žádný výrazný megahit, ovšem protipólem budiž absence bezduché hudební výplně. Vesměs našlápnuté rockové pecky nepostrádají značnou dávku variability motivů, takže letargie ze stereotypu nehrozí (za všechny dramaticky deklamovaná Three And A Half Letters s nekompromisně vyostřeným refrénem či Something Going Wrong zjemněná akustickou kytarou, ovšem rovněž s burácejícími pasážemi).

Navzdory „hvězdnosti“ členů zůstávají Chickenfoot nadále semknutou kapelou, která striktně eliminuje jakékoliv náznaky sebestředných exhibicí. Suverénní zpěv se tak s precizní kytarou nepřetahuje o prim, nýbrž skvěle kooperuje a v pozadí neutiskují ani razantní a přitom hravé bicí. Právě absence Chada Smitha na aktuálním turné kvůli závazkům v domovských Red Hot Chili Peppers sice jasně ukazuje, že Chickenfoot je pro aktéry stále jen bočním projektem, avšak právě z radosti mnohdy vznikají lepší věci než z povinnosti.

text: Daniel Folprecht
5/7