RECENZE: Je Rytmus hudební fenomén, nebo prů*er roku?

Vydáno 05.12.2011 | autor: Marek Pros

Hip hop je mrtvý, ať žije Rytmus. Fenomen, třetí sólovka slovenského rappera, člena kapely Kontrafakt a letos i porotce soutěže Česko-Slovenská SuperStar, je velkým krokem do neznáma. Odvaha ani sebevědomí mu nechybějí, přesto nad touhle deskou visí obrovský otazník.      

RECENZE: Je Rytmus hudební fenomén, nebo prů*er roku? RECENZE: Je Rytmus hudební fenomén, nebo prů*er roku?

rytmus-fenomen-coverRYTMUS
FENOMEN
Tvoj Tatko Records / EMI
11 trax


Fenomen je ve srovnání s předchozími alby velký krok. A těžko říct, jestli dopředu, nebo dozadu. Rytmus rozhodně nepřešlapuje, což by mu například tahle recenze vyčítala, kdyby natočil dalšího Krále nebo Bengoro. Není proto fér desku odstřelit jen proto, že zní jinak a že je z hlediska Rytmusovy předchozí tvorby rozhodně nejslabší.

Tím, že Rytmus vystoupil z klasické hiphopové škatulky, kde – a to je potřeba zdůraznit – nemá a v posledních letech neměl konkurenci (technikou rapu, hosty na albech, přístupem k propagaci), se dostává na mainstreamová jatka, tedy do oblasti, kde se jen těžko bilancuje mezi kvalitou a brakem.

Fenomen je pak jakýmsi ambivalentním kompilátem, kde se potkávají vyložené úlety se skladbami, jež ukazují Rytmusův talent a možný směr, kudy se v budoucnosti vydat. Naprosto mimózně znějí tracky jako Bez mami, bez otca nebo Čau, jak sa máš, a to hlavně kvůli drobné maličkosti – Rytmus neumí zpívat. Naopak ve skladbě Sám, kde sází na „konzervativní" hudební podmaz a přidává k tomu civilní text, působí hodně silně a uvěřitelně. Nejslabší stránkou desky jsou texty. Ubylo „rytmusovského" humoru (snad kromě pasáží v I heard about) a přibylo vymezování vůči imaginárním „hejterům". 

Fenomenem se Rytmus snaží (možná sobě) dokázat, že hip hopem to nekončí, ale začíná. Bohužel to není až taková pravda. Sympatická je pouze odvaha, s jakou do toho jde. Jako celek totiž deska působí až příliš rozpačitě, jako kdyby Rytmus nevěděl, co přesně natočit. Taneční? Hiphopové? Popové album? Ano, každá skladba je jiná, od klasického hip hopu až po dubstep, ale s hudbou je to jako s chlastem – když se začnou míchat druhy, rozbolí vás hlava.


Rytmus - Sám

Kudy tedy dál? Technotronic Flow, Jebe (ani jedna na albu paradoxně není) nebo I heard about jsou jasnými indikátory, na jaký směr se zaměřit, pokud Rytmus nebude chtít dělat „klasický" hip hop. Jak ale ukazují např. Deti stracenej generacie a již zmiňovaná Sám, právě ve svém „mateřském" žánru je Rytmo nejsilnější.

Jaký je tedy Fenomen? Rozhodně odvážný. Není inovátorský ani revoluční. Nesází na jistotu. Potvrzuje Rytmusovu chuť posouvat věci pořád dopředu (někdy možná až za každou cenu). Není se čemu divit, protože v hip hopu jako žánru evidentně ztratil motivaci. Na finální verdikt je zatím brzy, nicméně bude hodně zajímavé sledovat, jestli se z Rytmuse stane nový hudební fenomén, nebo velký průser. Tohle je zatím tak nějak na půl cesty. Oběma směry. 

BEST TRAX: Deti stracenej generacie, Sám, I heard about
ZKUS TAKY: Majk Spirit Nový človek, E-40 The Ball Street Journal, Rihanna Talk That Talk



text: Marek Pros
4/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít