LIVE: Richard Müller se po půl roce vrátil do Prahy a zase ji dobyl

RICHARD MÜLLER, hosté: DAN BÁRTA a MICHAL HORÁČEK
Divadlo Kalich, Praha
26. 3. 2012

Vzrůstem i hlasem obrovský zpěvák měl podmínku. Se stejným programem nechce hrát ve stejných městech jako minulý podzim. Výjimku udělal pouze v Praze a v Bratislavě, kde šlo předpokládat, že na koncert se dostaví i ti, kteří nesehnali vstupenky na minulá vyprodaná představení.

Každopádně hned v úvodu se Richard všem (zejména těm fanatičtějším) fanouškům omluvil, že vystoupení bude velice podobné tomu, co mohli vidět a slyšet v září v Divadle Hybernia. A tak tomu tak i bylo, jak co se týče repertoáru, tak kvality. Setlist byl doplněn o tři novinky z Richardovy stále aktuální desky Eště. Ty publikum zatím v živém provedení neznalo, tak nebylo třeba vymýšlet speciální aranžmá a zazněly přesně tak, jak jsou zaznamenány i na desce. Protože zbytek Müllerovy tvorby byl upraven do klidnějšího divadelního hávu, novinky vyčnívaly a jasně dávaly najevo, že Richard je stále aktivní autor.

Divadlo Kalich je oproti Hybernii menší a intimnější. Skladby z Potichu Tour 2 1/2 tak mohly posluchače ještě silněji zasáhnout. Nejvíce se to podařilo při šansonech Espresso tón a Rozeznávám, „nejhezčí milostné baladě, co kdy u nás vznikla", jak sám pravdivě podotkl interpret. Na druhou stranu také byl mnohem více slyšet každý nedostatek. Bylo znát, že zpěvák není v absolutní pohodě. V polohách, kde měl ukázat sílu svého charakteristického hlasu, nechyboval, ale když měl ubrat a být především vypravěčem svých příběhů, byla slyšet nejistota. Někdy mu dokonce nebylo úplně rozumět. Párkrát se také stalo, že mu vypadl text, to však jako zkušený interpret a rozený bavič obrátil ve svůj prospěch a diváci byli nakonec za takové momenty spíše vděční.

Stejně jako na podzim i nyní Richard zaujal svými "spojováky" mezi písněmi a dokázal, že je jedním z mála zpěváků u nás, kteří nejsou v těchto promluvách trapní a toporní. Vypointované vzkazy čarovaly úsměvy u publika. Stejně zručným konferenciérem by mohl být hostující Dan Bárta. Sice neřekl snad ani slovo jinak od podzimu, ale s takovým nasazením, že nezbývalo než tleskat a smát se. Bárta už v Hybernii předvedl strhující výkon a v Kalichu byl ještě lepší. Stejně jako na podzim mě napadla myšlenka, jaké by to bylo, kdyby Dan vyjel na jedno své turné právě s neuvěřitelně famózně hrajícími muzikanty od Richarda Müllera. Pradávná píseň Klidná opět způsobovala husí kůži.

Muzikanti i oba zpěváci znovu předvedli precizní výkony, kam se zapletlo jen pramálo chyb, a tak není vůbec divné, že o Potichu tour 2 byl takový zájem. Richard jistě nebude mít problém vyprodat další sály ani někdy příště.



text: Daniel Maršalík, ilustrační foto: Matěj Třasák