HUVEL VS. MUZIKA ANEB KDYŽ DVA SE PEROU..

HUDEBNÍ VELETRH
VELETRŽNÍ PALÁC, PRAHA

MUZIKA 06
VÝSTAVIŠTĚ HOLEŠOVICE, PRAHA

OBĚ AKCE: 21.–23.9. 2006

Uspořádání dvou hudebních veletrhů současně zamotalo hlavu nejednomu návštěvníkovi. V Křižíkových pavilonech se obnovila přerušená tradice veletrhu Muzika a po čtyřech letech se tak konal další, devátý, ročník. Vystavovaných novinek zde však bylo málo a lákadlem byl spíše koncert skupiny Buty v Malé sportovní hale, coby vrchol doprovodného programu (recenze viz ZDE), než prezentované hudební nástroje a související příslušenství. Většinu muzikantů a zvukařů to tím pádem táhlo spíše do Veletržního paláce, v jehož velké dvoraně byli namačkáni téměř všichni významní vystavovatelé působící v naší republice.
























Vedle pódiové a studiové techniky tvořili samozřejmě převážnou část účastníků "Huvelu" výrobci hudebních nástrojů a aparatur. U každého druhu instrumentů se dá vypozorovat jistý vývoj, ale spíše v rámci posledních několika let, než jen uplynulých dvanácti měsíců. Kytaristé stále slintají nad barevnými efektovými krabičkami, které po sešlápnutí mění zvuk nástroje. Mnoho firem se je pokouší zlákat na větší (a samozřejmě dražší) digitální "krabice", umožňující naprosto věrně simulovat zvuky kytarových legend, různých typů zesilovačů a do toho si ještě zajamovat s naprogramovaným bicím doprovodem. Na naše poměry jsou však ceny pro většinu mladých rockerů stále ještě dost vysoké. A to bohužel neplatí jen v oblasti kytar.
























Firmy vyrábějící klávesy každý rok překvapí, s čím jsou ještě schopny přijít. Poslední léta roste poptávka po starých analogových nástrojích, které se dnes již nevyrábějí a mnoho společností vytváří jejich stále lépe znějící digitální simulace, malé, lehké a ideální pro živé hraní. Vedle toho vzniká také mnoho tzv. "workstations" – o něco větších a těžších nástrojů, umožňujících do detailu programovat jednotlivé zvuky, pak si nahrát melodie do jednotlivých stop a ještě díky vestavěné vypalovačce rovnou zálohovat na CD. Co se týče bicích, stále vznikají nejrůznější signované modely virblů, činelů, ale i paliček. Zkušenější hráče zaujmou složitě propojené šlapky, umožňující jedním pohybem zahrát více tónů a zaujmout pak kadencí úderů ne jednu slečnu v publiku. Ve vedlejší malé dvoraně byly k vidění akustické nástroje (saxofony, trumpety,…) a ani prodejci not si nenechali ujít příležitost prodat nějakého toho Mozarta či album etud.



































Velkou a dost zásadní nevýhodou celého veletrhu bylo, je a asi i bude přemíra hluku v sále. Mnoho nástrojů dnes hraje na kvalitativně srovnatelné úrovni a člověk by rád využil příležitosti poslechnout si drobné zvukové nuance. Jelikož ovšem na ploše přibližně 30 x 80 m zkouší nahlas současně padesát lidí, není to možné. Kdyby aspoň ti bubeníci byli umístěni stranou… Zajímavý byl i doprovodný program. Koncerty mladých i starších kapel (November 2nd, Gaia Mesiah, Arakain) doplnily tradiční předváděčky nových nástrojů a příslušenství, semináře týkající samotné hry či speciální dětský koutek pod heslem "Děti, pojďte si (za)hrát".
























Kdo z neoficiálního pražského klání dovu vystavovatelů vyšel vítězněji, je na soudu každého návštěvníka. A to, zda myšlenka tvrdohlavého držení stejného data je dobrou a správnou cestou, ukáže až příští rok. Nebylo by vhodnější rozdělit termíny na jaro a léto a potěšit muzikantská srdce kvalitní akcí každého půl roku?

text Jan Mazura foto archiv Huvel 

www.huvel.cz & www.incheba.cz