LIVE: Goose v Roxy aneb co je malé, to je hezké

Vydáno 03.03.2013 | autor: redakce

Pražské vystoupení Goose bylo druhou příležitostí vidět u nás tyto Belgičany naživo. Poprvé v Česku zahráli před dvěma lety na Open Air Festivalu v Panenském Týnci. Od té doby vydali nové, v pořadí třetí album Control Control Control.

LIVE: Goose v Roxy aneb co je malé, to je hezké LIVE: Goose v Roxy aneb co je malé, to je hezké


dsc_0026_gooseGOOSE
Roxy, Praha
2.3. 2013


Co hned v úvodu mírně zkazilo dojem z jejich jinak precizní show, byla poměrně nízká návštěvnost. I přes četné zmínky na hudebních serverech a reklamy přímo v Roxy samotném dorazilo na koncert jen pár nejvěrnějších fanoušků, přičemž většina publika, dle rozhořčených slov personálu, přišla díky všemožným akreditacím. Možná tento týden dali posluchači elektroniky přednost Modestep, kteří byli v Roxy před pár dny, a nenalákala je ani třicetiprocentní sleva na lístky na letošní Open Air Festival, kterou by získali po předložení vstupenky z Goose.

Jaká je to škoda, bylo znát hned po několika písničkách. Možná kdyby promotéři více zapracovali a zaměřili se na osadníky sousedního Nodu, kde se u notebooku pravidelně povaluje cílovka této kapely a (hudební) akce jsou tam poslední dobou spíš podprůměrné, měli by Goose toho večera větší publikum. Až když skončili, vytvořil se v okolí Roxy chumel lidí, kteří si ale očividně šli klasicky po pár drincích na něco zapařit. O afterparty se po Goose postarali DJ Yannick & Filip Markes a DJ Airto.

dsc_0032_goose

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ač Goose hráli pro mnohem méně lidí, než by si bývali zasloužili, nenechali se tím viditelně úplně otrávit, popřípadě to hodně dlouhou dobu dokázali maskovat. Návštěvníci navíc po zhruba čtyřech skladbách pookřáli a při skladbě Can't Stop Me Now se pomalu krok po kroku přiblížili ke stagi a někteří začali i zvolna tančit.

Goose hrají rockem šmrncnutou elektroniku, místy se blíží až k taneční hudbě, naživo občas připomínají i současnou podobu EBM nebo některé "inťošské" kapely. Melodičtější pasáže střídají výboje místy old-schoolové elektroniky a členové skupiny se tváří správně indie "nad věcí". Místy byste si je například mohli splést s Editors, pokud by tedy byli o něco jemnější a víc zněli jako Depeche Mode.

dsc_0028_goosedsc_0023_goose

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kapela odehrála víceméně ty skladby, které má na setlistu beze změny už několik koncertů za sebou, třeba Bring It On (ta měla i na momentální poměry v Roxy velký ohlas) nebo Synrise. Finální píseň byla dokonale vygradovaná do zvukové apokalypsy a kapela opustila stage takřka v momentě, kdy bylo publikum v nejlepším.

A tady se ptáme: Proč proboha kapela nepřidala? Zvlášť po takové tečce, která vyhrotila atmosféru a dalo by se na ní skvěle navázat! Ale ani po deseti minutách to nevypadalo, že se Goose vrátí, a to se fanoušci snažili přídavek vykřičet a vytleskat skutečně z plných sil. Tenhle styl odchodu se Goose skutečně nepovedl, protože diváky muselo chtě nechtě napadnout, že jich přišlo prostě příliš málo a kapela se na něco navíc(pokud už nebereme přídavky jsou nezbytnou součást koncertů) jednoduše vykašlala. Bohužel by tomuto scénáři nasvědčovala i vlažná komunikace a loučení s publikem. Doufáme ale, že to tak není a problém tkví v nějaké dohodě s poskytovateli prostoru a pořadateli, protože jinak šlo o sice malý, ale hezký zážitek. {vypnoutlink:Air}

text: Lucie Malá, foto: Vojta Florian

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít