LIVE: Ewert and the Two Dragons aneb líbezný xylofon

EWERT AND THE TWO DRAGONS
Chapeau Rouge, Praha
2. 4. 2013

Tenhle report nebude o moc slovech, protože ani koncert EATTD nečítal moc slov. Frontman Ewert Sundja, s nímž jste si mohli na iREPORTu nedávno přečíst rozhovor, k publiku moc nemluvil, což ale nebylo na škodu. Celý koncert udržel svým zpěvem, aniž by vystoupení zbytečně prodlužoval vítáním, zdravením nebo promuvami k publiku. Charisma, to je první věc, která člověka nadchne na koncetě téhle kapely. Když totiž čtyři estonští kluci, které očividně baví to, co dělají, vyjedou do světa a nabízí vše, co umí, a navíc hezky na dlani, jde to i beze slov.

Možná trochu škoda, že se akce neodehrávala například v Paláci Akropolis, protože Chapeau bylo přeplněné natolik, že vepředu bylo nedýchatelno a vzadu neslyšitelno. To je ale jediné mínus, které lze koncertu vytknout. Zvukař, kterého si kapela přivezla, vykouzlil na tento klub nevídaný zvuk - ne moc nahlas, hodně zpěvů (tři skvěle zpívající Estonci, nádhera) a intimita, která by se dala krájet. Ze setlistu žádná píseň nevyčnívala víc než jiná a všechny měly stejný kladný ohlas. Dokonce natolik, že většina přítomných ani nezaznamenala, že EATTD zahráli cover od švédských Miike Snow. Možná proto, že ho dokázali natolik přeměnit do své nálady, že skvěle zapadl do setlistu. Setlist byl ostatně dalším pozitivem. Něco málo přes deset songů a dobrou noc.































Dobrou noc? Ale ne, vždyť kapela se po své show hned objevila mezi lidmi a ráda si s každým vyměnila pár slov, fotografii na instagram a podpis. Se srdečným úsměvem. Takhle si představuju partu kluků, co si prostě jednoduše užívají to, že se svou hudbou můžou projet Evropu. A ten xylofon? Jak řekla jedna návštěvnice koncertu, byl vskutku líbezný. Tedy v tom nejlepším slova smyslu - EATTD totiž předvedli, že i tak zdánlivě dětský nástroj se dá využít k vytvoření zvukové plochy, nad níž stačí jen dobře vystavět hlasy.

• Ewert and the Two Dragons interview: V Praze se cítíme jako doma

Přídavková You Had Me At Hello, která byla až Apparatovsky éterická, byla skvělou tečkou za skvělým koncertem. Když Ewert po posledním tónu říkal "see you soon", většina sálu si určitě řekla jo, určitě. Čtyři kluci, co si na nic nehrají, ale dostanou vás. Tuhle kapelu stojí za to vidět. Příště jen ve větším prostoru.



text: Martyn Starý, foto: Yvain Michaud