RECENZE: On The Road aneb cestopis české alternativy v Austrálii

Vydáno 13.04.2013 | autor: redakce

Dokument, který v režii Václava Kučery natočili před čtyřmi lety v Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandu hudebníci z kapel Už jsme doma, Boo a Ty Syčáci, je daleko více působivým cestopisem než záznamem koncertů české alternativy v exotickém prostředí.

RECENZE: On The Road aneb cestopis české alternativy v Austrálii RECENZE: On The Road aneb cestopis české alternativy v Austrálii

uzjsmedoma3UŽ JSME DOMA, TY SYČÁCI, BOO
CZECH MUSIC ON THE ROAD - ZPRÁVA O TURNÉ U PROTINOŽCŮ OČIMA ROCKERŮ
A.M.P.
52:00

Snímek se záběry z koncertů i zákulisí "vývozu bigbítového folklóru" není ani pozvánkou na turistický výlet, ale reportáží z pracovní cesty představitelů tuzemské nezávislé scény.

Principem putovního festivalu Czech Music On The Road je představit podstatnou část toho nejlepšího z tuzemské alternativy. Za 12 let trvání projektu se představily již dvě desítky tuzemských umělců a skupin ve dvaceti zemích. První ročník tohoto putovního festivalu směrem na východ do Ruska, Běloruska a Pobaltí podle producenta Romka Hanzlíka ukázal, že v těchto teritoriích je hlad po koncertech a dříme tam divácký potenciál, přičemž jen málo světových a minimum českých hudebních skupin je ochotno tímto směrem opravdu vyrazit. V následujících letech akce Czech Music On The Road křižovala Evropu na všechny světové strany a v posledních letech se vydala do zámoří. Na DVD již byl zaznamenán Czech Music On The Road z prosince 2008 v Japonsku, kde zahráli Už jsme doma, Psí vojáci, MCH Band, a Pavel Fajt.

"Konečně se naplňuje význam slova alternativa," charakterizuje celé "australské" DVD Petr Váša. Kdo vidí a slyší úpravu česko-slovenské hymny na jednom z koncertů souboru Ty Syčáci, musí mu dát za pravdu. Záběrů z koncertů na nahrávce sice nenajdeme mnoho, žádná píseň nezazní celá, ale to málo stačí.

Nepředstavujte si, že čeští hudebníci koncertovali před plnými sály, spíše šlo o poloprázdné hospody a kluby. Co byste také čekali v takovém Melbourne, kde se v den jejich vystoupení na stejné ulici (!) konalo pět desítek dalších koncertů? Takže nebylo přecpáno, ale všude zjevně panovala vstřícná atmosféra a záběry z návštěvy rozhlasu nebo neplánované hraní na svatbě v tasmánském Hobartu ukazují, že to přes všechny vyčerpávající přesuny byla i legrace. Hudebníci za dvacet dnů absolvovali patnáct leteckých přesunů, při kterých urazili celkem téměř 50 tisíc kilometrů a oprávněně o australské cestě hovoří jako o "turné, na kterém se nikdo nevyspal". Při té příležitosti se v Tasmánii stali tuzemskými rekordmany, protože žádný český hudebník takhle daleko na jihu zeměkoule ještě nevystupoval. Ale nejde o rekordy, daleko cennější pro Miroslava Waneka bylo, když zjistil, že v těchto zeměpisných šířkách žijí nejen tasmánští čerti, ale také obskurní kapela Mr. Sterille Esembly patřící mezi příznivce Už jsme doma. Také proto stál tenhle výlet za to a záznam z něho si zaslouží pozornost nejen fanoušků zmíněných kapel. 

Roman Jireš
5/7

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít