LIVE: Cloud Nothings atakovali vzpomínky. Bez sentimentu

Vydáno 02.08.2013 | autor: redakce

Už v odpoledních rozhovorech skupina potvrdila odchod druhého kytaristy, jejich písně tak mohly v živém provedení přijít o důležitý prvek. Jak se však později večer ukázalo, semknuté klubové prostředí ve spojení se silnými melodiemi Dylana Baldiho všechny pochybnosti okamžitě rozehnalo.

LIVE: Cloud Nothings atakovali vzpomínky. Bez sentimentu LIVE: Cloud Nothings atakovali vzpomínky. Bez sentimentu

IMG 4579CLOUD NOTHINGS
007, Praha
1. 8. 2013

Texty písní Cloud Nothings jsou strohé, úsporné, pouze doplňující hudební složku, přesto mají silný výpovědní charakter a pro nejednoho ztraceného teenagera se mohou stát blízkými. Stejně jako jejich devastující výkřik "No Future, No Past" ve vygradované stejnojmenné hymně se i skupina odevzdaně toulá světem a užívá si svou momentální slávu. Skupina okolo čerstvě dospělého (podle amerických zákonů) Baldiho si je vědoma, že je aktuálně hypována a podobná příležitost už se nemusí naskytnout, proto si jedou desetizastávkovou evropskou šňůru více méně jen tak na pohodu - vypůjčené nástroje, procházky městem, objevování místních podniků, hraní pouze aktuálního materiálu i fuckování Billyho Corgena na polském Off Festivalu.

Zhruba hodinový koncert ve strahovské Sedmičce sice nebyl vyprodán, i tak přišlo úctyhodných zhruba sto sedmdesát lidí, kteří dokázali vytvořit dostatečný kotel na to, aby k naplánovanému setlistu zazněla i jedna starší věc - Can't Stay Awake. Jakkoliv je přístup trojice k životu znuděný, až nihilisticky prostý, do hraní dávají vše. Bubeník Jayson si sundá brýle, aby si je v zápalu hry nerozmlátil, TJ drží celou dobu soustředěně basovou linku a Dylan zkouší hrát za dva, přičemž se zem pod jeho levou paží čím dál tím více pokrývá odkapávajícím potem. A i když v některých momentech může doprovodná kytara chybět, v malém klubu se to ztratí. Navíc punk Cloud Nothings je i přes svou ostrost stále dost pop, tudíž si lze chybějící party jednoduše domyslet.

IMG 4684

Dobrým tahem bylo i sestavení setlistu, který sestával z kompletně přehraného alba Attack On Memory, třech novinek a již zmíněného singlu z debutu. Ukázalo se, že řeči o podobě budoucí nahrávky pouze dokazují, nakolik je Baldimu vše ukradené a veskrze nic o novince nedokáže říct. Z živého provedení lze konstatovat snad jen tolik, že své starší příbuzné dobře doplňují a více než o změně lze mluvit o pokračování v nastavené linii. Zda se povede natočit něco podobného jako loni i bez Stevea Albiniho bychom se mohli dozvědět již na konci tohoto roku. A po povedené pražské premiéře to smrdí i další zastávkou na nastávajícím turné.

Letní prázdniny nám Cloud Nothings krásně rozpůlili a byť není horké počasí pro klubové koncerty ideální, občasná sauna je zdravá za každého počasí. Kapela prokázala potenciál, že jejich kariéra má po skvělém startu šanci běžet dlouhý a úspěšný závod. Snad se jejich trasa přes naši zemi ještě několikrát stočí, minimálně na malém pódiu umějí své zboží prodat velice přesvědčivě. Bez sentimentu.

text: Ondřej Bambas, foto: Kiitja

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít