LIVE: Marissa Nadler, víla v Lese ukrytá

DEATH VESSEL + MARISSA NADLER
Café V Lese, Praha
29.5.2014

Death Vessel možná nejsou tak známí, svou letošní deskou Island Intervals ovlivněnou pobytem na Islandu se však zaslouženě dostávají do širšího povědomí. K vystoupení Marissy tak přibyl další důvod k návštěvě. Dlouho se přesto zdálo, že ani tak silná lákadla nedonutí lidi přijít. Na jednu stranu slušně zaplněný prostor sklepních prostor Café V Lese nakonec vytvořil důstojnou atmosféru, na stranu druhou si takovýto koncert zaslouží větší a reprezentativnější místo. Je to škoda.

Samotná vystoupení byla v režii zkušených hudebníků, proto více záleželo na divácích, jakou kulisu vytvoří a s jakým pocitem obě strany odejdou. Přestože jsou Death Vessel z amerického Rhode Islandu, v jejich hudbě je hodně slyšet islandský vliv. Sice se kamarádí s Jónsim, jejich hudba ale postrádá výraznou výbušnost a hlasitostní výkyvy. I bez těchto aspektů jsou stále naléhaví, jen trochu skrytě, jak je slyšet například v písni Triangulated Heart. Nastavená středněhlasitá poloha poskytla čistý poslech, jenž jen čas od času přetnul malý hluk z publika.

Na to ostatně doplatila Marissa, jejíž hudba vyžaduje opravdu velké soustředění a uvolnění. Kostelní atmosféru se podařilo připodobnit (určitě ne ostrými zelenými světly), nikoliv vytvořit. Marissa Nadler je velice uzavřená a přednes dokáže v každém momentu procítit, čímž skvěle doplňuje kolegyně z new-folkové vlny. Bohaté aranže, přesto odehrané pouhým triem hudebnic, jehož je se svou kytarou Marissa součástí, dokážou vyplnit každý jediný moment a ve spojení se sladkým hlasem, který pohladí stejně jako raní, se jen těžko posluchač dokáže odpoutat. Jako divoženka svádí svými písněmi bezradné a odevzdané posluchače. Možná se člověk chvílemi ocital myšlenkami někde jinde, plně se koncentrovat není snadné, ten podkres tam ale stále byl, ten z hlavy jen tak nedostal.

Marissa nehraje příliš dlouhé sety, nicméně nějakých dvacet minut by dotvořilo perfektní zážitek. Nuance v poslední části vystoupení, kdy ji kolegyně opustily, byly sotva postřehnutelné, jelikož i sama dokáže místnost naplnit omračující energií. Kdo přišel, nelitoval. Kdo nezná, má nyní šanci. Tohle je hudba, která se neodmítá.

text: Ondřej Bambas {vypnoutlink:Death}