LIVE: Bob Dylan by neměl hrát na stadionech, nesluší mu to tam

BOB DYLAN
2. 7. 2014
O2 arena, Praha

Přesně v osm hodin začala hrát hudba. To zaskočilo diváky, kteří se rychle začali usazovat na svá místa. Při prvních skladbách byly mikrofony přebuzené a zejména zvuk harmoniky se zabodával nepříjemně do uší. To však zvukař relativně rychle srovnal a pomalu se dalo hovořit o téměř dokonalém zvuku.

Trošku nepochopitelným krokem pořadatelů byl výběr O2 arény. Na Dylanovi bylo zjevné, že si v obřích halách příliš nelibuje. Podium „zdobilo" jen několik reflektorů a dále sedícím divákům neposkytl ani videoprojekci. Koncert si všemi smysly užili jen lidé, kteří zaplatili nejdražší lístky a ti, kteří si předvídavě s sebou vzali dalekohled. Šest tisíc příchozích by se s přehledem vešlo i do menšího prostoru, kde by mohla vzniknout pro tento koncert příhodnější intimnější atmosféra.

Bob Dylan na aktuálním turné hodil hity za hlavu a hrál hlavně písničky z posledních desek. Ze stále aktuální Tempest jich vystřihl hned šest: Duquesne Whistle, Soon After Midnight, Pay In Blood, Scarlet Town, Early Roman Kings a Long And Wasted Years. Celý koncert odstartovala skladba z roku 2000 Things Have Changed z filmu Správní chlapi. Po ní následovala odbočka do šedesátých let She Belongs To Me. Hity staršího data zazněly zase až v přídavcích. Při All Along the Watchtower z roku 1967 a vůbec svém prvním známém singlu Blowin' in the Wind z roku 1962 Dylan vyzval vzadu postávající publikum dopředu. Opět platilo, že Dylan nectí aranžmá ze studiových desek a své písně upravil do někdy méně někdy více odlišné podoby. Překvapením bylo, že Dylanovým primárním nástrojem nebyla kytara ale klavír, za který v mnoha písních usedl. Jinak stál v typickém klobouku s sbleku u mikrofonu jak šanosoniér/vypravěč. V některých skladbách ale předvedl excelentní pěvecký výkon a umlčrl ty, kteří říkají, že už je to jen ochraptělý štěkající stařík.



Bob Dylan je legenda, která ani po sedmdesátce nežije pouze z hitů typu Like A Rolling Stone, Mr. Tambourine Man nebo Knockin' on Heaven's Door. Sice už nemá to charisma, které naplní velkou sportovní halu, ale jeho koncerty jsou stále nadprůměrně kvalitní a jeho aktuální koncerty jsou možná mnohem více profesionálnější než kdykoliv předtím.

Setlist: Things Have Changed,She Belongs to Me, Beyond Here Lies Nothin', Workingman's Blues #2, Waiting for You, Duquesne Whistle, Pay in Blood, Tangled Up in Blue, Love Sick, High Water (For Charley Patton), Simple Twist of Fate, Early Roman Kings, Forgetful Heart, Spirit on the Water, Scarlet Town, Soon after Midnight, Long and Wasted Years, All Along the Watchtower, Blowin' in the Wind

text: Daniel Maršalík