Vydáno 21.04.2022 | autor: Andrea Štipčáková
Hans Zimmer navštívil Českou republiku již několikrát. Do Prahy měl původně zavítat i minulý rok, kvůli koronavirovým opatřením byl však jeho koncert odložený na letošní duben. V O2 areně zahrál v rámci svého prvního světového turné, po boku mu stála jeho mnohačlenná hudební skupina, orchestr i pěvecký sbor. Sám skladatel pak svůj um předvedl během večera na několika hudebních nástrojích.
Hans Zimmer patří mezi nejvýznamnější hudební skladatele současnosti. I proto si mohl dovolit již poněkolikáté v docela krátké době další vystoupení v největší české hale, pražské O2 areně. Ačkoliv nebyla zcela vyprodaná, volných míst bylo pomálu. Ještě před samotným startem koncertu „vlála“ na LED obrazovce před pódiem ukrajinská vlajka, před níž stála kamera. Kdokoliv měl zájem, mohl si před ni stoupnout a vyfotit se.
Hans Zimmer se vrátil do O2 areny. Zazněly slavné melodie z Pirátů z Karibiku nebo Jamese Bonda
Vzpomínkou na Ukrajinu pak začalo i samotné vystoupení. Zimmerův orchestr totiž čítal hned několik členů pocházejících z Odessy. „Každý den slyším příběhy o jejich příbuzných a známých, kteří jsou teď na Ukrajině,“ uvedl skladatel s tím, že až díky ženám v orchestru pochopil, co skutečně znamená sousloví „Wonder Woman“. Na to navázal stejnojmennou písní, kterou věnoval právě zemi sužované válkou.
K ní se oklikou vrátil v samotném závěru, kdy zazněla naléhavá skladba Time. Ačkoliv ji má velká většina lidí spojenou s filmem Počátek, stala se jakýmsi symbolem války na Ukrajině. Mladík ve Lvově ji totiž hrál na ulici, zatímco všude kolem něj houkaly sirény a policie hnala všechny na nádraží. Video se dostalo až k samotnému Zimmerovi, který ho pustil fanouškům v Londýně a slíbil, že kdykoliv bude píseň na turné hrát, bude patřit právě onomu hudebníkovi.
Vedle dvojice zmíněných skladeb zazněly na turné také titulní písně z filmů Lví král, James Bond či Piráti z Karibiku, díky kterým se Zimmer dostal do povědomí posluchačů. A vlastně ani nezáleželo na tom, do jaké míry má člověk snímky „nakoukané“. Skladatel totiž vypráví příběhy svými skladbami jako takovými, vizuální doplnění tak není ani potřeba.
Kdo by si myslel, že koncert bude svým způsobem „one man show“, velmi by se spletl. Muzikanti neseděli pouze na svých židlích, ale zejména houslistky neustále pobíhaly z jedné strany pódia na druhou. Zimmer navíc velkou část svých kolegů přítomnému publiku představil. A to nejen jmény, ale povyprávěl také jejich životní příběhy. Bylo tak znát, že osoby, s nimiž spolupracuje, pro něj nejsou pouhým hudebním doprovodem, ale mnozí skutečnými přáteli. Nutno navíc podotknout, že šlo o skutečně sehranou partu, která nepotřebovala žádného dirigenta, aby ji vedl.
Zimmer zároveň ukázal, že není žádným nudným dědkem. Diváky počastoval několika vtípky, a ačkoliv to u tak velkých koncertů nebývá příliš zvykem, reagoval na dění v publiku. Ať už na paní, která si sundávala svetr kvůli tomu, že jí bylo horko, nebo na malého devítiletého chlapce, jehož nabádal k hraní na hudební nástroj.
Zážitek z koncertu navíc umocnila obří projekce. Vizuály na ní často doprovázely jednotlivé skladby. U Lvího krále měl divák pocit, že se ocitl ve sluncem zalité Africe, u Pirátů z Karibiku zase uprostřed širého moře. Na obrazovce byly zároveň promítány detailní záběry na jednotlivé hudebníky.
Hans Zimmer předvedl Praze show, na kterou bude publikum dlouho vzpomínat. Otázkou pouze zůstává: Dokáže skladatel příště českým fanouškům nabídnout něco nového? Něco, na co by se mohli těšit? Ačkoliv je jeho hudba výborná a právem oceňovaná, písní nevydá tolik jako ostatní hudebníci. A tak si možná mnozí rozmyslí, zda se na koncert vydají i příště, nebo si Zimmerovu hudbu užijí pouze skrze své přehrávače.
Text: Andrea Štipčáková, foto: Iveta Valentová
Témata: Hans Zimmer, koncert, Praha, O2 arena
0,00
čtenáři
hlasuj