LIVE: Kensington v Praze: Rock Café na vlně strhující holandské kytarovky

Zatímco se Eloi, frontman Kensington, v předsálí fotil a komunikoval s fanoušky, vedle v sále už přítomné a stále početnější publikum rozehřívali nadějní olomoučtí No Distance Paradise, u kterých je nutno vyzdvihnout celkovou propracovanost jejich show. Málokdy se u menší české kapely vidí taková práce, ať už mluvíme o sehranosti a celkově hudební stránce kapely, nebo o vizualizaci a umění si i třeba přes neznalost textů či písní celých podmanit publikum. O No Distance Paradise jako o zástupcích české indie rockové scény rozhodně ještě hodně uslyšíme, ať už se jim bude i nadále dařit u nás či na Slovensku, nebo zkusí se svou hudbou prorazit i do zahraničí. Podobně jako jejich kolegům z indie scény Ghost Of You by jim slušelo místo na nějakém menším pódiu na maďarském Sziget festivalu, kde by se třeba mohli objevit i po boku kapel, kterým již předskakovali - The 1975, Glasvegas a teď už i Kensington.

Pokud v případě předkapely mluvíme o zdárném zaujetí publika a příjemném překvapení pro ty, kteří No Distance Paradise neznali, o Kensington se pak už jen těžko hledají ještě silnější slova chvály a úžasu. Nezastavitelná vlna energie proudící celým sálem skrze každého přítomného, salva zvukových výstřelů mířící k uším fanoušků, jednoduše, leč působivě doplněna o světelnou show v podání klubových techniků. Od začátku až do konce setlist našlápnutý hitovkami, kromě starších písní pak nechyběly ani ty nejzásadnější hity ze zatím posledního alba Rivals, vydaného v loňském roce. Pomyslnou korunku celému vystoupení nasadila píseň Streets, jež svým podmanivým zněním a fanoušky ke zpěvu vybízejícím laděním roztančila sál do posledního.

Kensington letos už podruhé roztančili Rock Café

Co je v případě kapely, jako jsou Kensington, jednoznačnou výhodou, je schopnost skvěle předávat energii celému sálu, ať už se jedná o klubový koncert pro pár stovek lidí, nebo o velký halový koncert, který čítá návštěvníků několik tisíc. Toho jsme byli svědkem právě v srpnu letošního roku, kdy Kensington hráli na maďarském Sziget festivalu. A už po zaznění prvních pár tónů bylo jasné, že až bude příležitost někdy příště, byla by chyba si ji nechat ujít. Kensington za to totiž opravdu stojí.

text: Matěj Chalupa, foto: Čestmír Jíra