Vydáno 28.02.2017 | autor: redakce
Propojíte-li vyzrálou zkušenost se svěžestí mládí, zaštítěné na obou stranách nesporným nadáním, je pravděpodobnost zdařilého výsledku poměrně vysoká. Toho si je nepochybně vědom i Ota Balage, který objevené hudební vlohy své studentky z konzervatoře Terezy Kopáčkové podpořil, zformoval jí kapelu a připravil materiál na debutové album.
Balage Band čiší mezigeneračním jiskřením
Skladby:
We got, Tam tam, Funky kocour, Zeměkoule, Osud je cesta, Oči ledový, Kariéra, Mrcho líná, Křídla, Bílý soul, Nenávidím..., Highway to Hell
12 trax / 36:45 min
Vydavatel: vlastní náklad
Balage je rockovým hitmakerem s vytříbeným citem pro limity neurážejícího popu, nezřídka se přiklánějící k radostné energii funky. Přesně v těchto intencích se nesou i aktuální skladby. A jelikož je Ota evidentně hravý, vesměs si písně nezaslouží pouhý povrchní poslech. Líbivé jsou už napoprvé, ale v tomto případě navzdory současné hudební nadprodukci rozhodně stojí za to ponořit se i do hloubky aranží a všímat si detailů (za všechny Křídla, Mrcho líná).
Principálovi vyšla i sázka na znovuoživení starších kusů z vlastní diskografie. Citlivě přepracoval rozjařeného Funky kocoura ze své žel jediné sólovky a melancholicky zamyšlenou Kariéru z repertoáru svého času vynikající Nové růže a spojení s Tereziným suverénním projevem dovedlo nové koncepce k triumfu. Rovněž osobitá coververze Highway To Hell od AC/DC ve funky pojetí je zajímavě dotaženým nápadem.
Jak bylo předesláno, celý projekt směřuje zejména k osobě zpěvačky Terezy. Ač sám charismatický zpěvák (již ve druhé polovině osmdesátých letech minulého století autorsky i přednesem čeřil imrichovské vody v Tangu), pasoval se Balage tentokrát do role vokálního přidavače. Tereza oplývá variabilitou výrazu i hlasovým rozsahem, přesto ji nelze považovat za vyloženě ojedinělou a signifikantní. Nicméně velmi příjemné pěvecké zjevení na domácí scéně a talent zůstávají nespornými. Z výkonu v intimně křehké Nenávidím… přímo mrazí.
Přestože na koncertech tomu tak není, ve studiové fázi na sebe přirozeně strhává hlavní pozornost Ota Balage. Zpětný pohled na jeho tvorbu dokládá, že za sebou nezanechává propadáky a není tomu tak ani tentokrát. Na druhou stranu se nejeví příliš pravděpodobně, že Balage Band s Terezou přerostou klubová pódia. Škoda že nesporná kvalita se netoulá světem ruku v ruce s globálním úspěchem.
BEST TRAX: Zeměkoule, Kariéra, Bílý soul
ZKUS TAKY: Sexy Dancers – Butcher´s on the Road, Laura a její tygři – Továrna na sny, Sly Rabbits – The Way of The Future
text: Daniel Folprecht
4,00
čtenáři
hlasuj
