RECENZE: Kniha Tarantino - Retrospektiva představuje výlet do hlavy geniálního blázna

Aktualizované vydání knihy Tarantino - Retrospektiva, kterou napsal Tom Shone, působí stejně sexy dojmem jako většina Quentinových filmů. Publikace hezky voní, je vizuálně přitažlivá, omotá si vás kolem prstu, a když se do ní ponoříte, zjistíte, že jde přímo na dřeň. Se stejnou vervou, s jakou se Tarantinovy filmy prokousávají na dřeň emocí, pudů a zkoumají archetypální vztahy (muž a žena, otec a syn, apod.), dělá tahle kniha sondu do režisérovy hlavy.

Ennio Morricone zahraje v Praze skladby z Tarantinova nového filmu poprvé živě

Výlet do hlavy

Ať už si čtete úvod, pasáže o režisérových začátcích nebo kapitolu o kterémkoliv z filmů, vždycky z textu na povrch prosakuje touha co nejlíp zmapovat a zaznamenat, jak Tarantino uvažuje. Kapitoly pojednávající o jednotlivých filmech popisují nejen okolnosti vzniku samotných snímků, ale také motivace a vlivy, které na Tarantina promluvily při psaní scénáře. Pochopení jeho vlivů funguje jako další dílek do mozaiky obrazu pochopení tohoto tvůrce, který začínal jako pracovník ve videopůjčovně a vlastně nějakou dobu nevěděl, jestli má filmy točit, nebo mu stačí se na ně dívat. 

Autor Tom Shone se snaží rozplést šifry, které v Tarantinových filmech jsou, například důkazy o jeho absenci mužského vzoru, odchodu ze školy a další věci, které ze snímků vystupují neustále na povrch, asi aniž by to sám režisér chtěl. Snad třeba právě kvůli vypořádání se s existencí bez chlapského modelu jeho postavy řeší věčná témata jako statečnost, strach, ale i přátelství. 

Jak už bylo naznačeno: celou knihu prokládá parádní vizuální doprovod a publikace působí i po vizuální stránce hodně přitažlivě. Těžko si taky představit, že by kniha zrovna o tomhle popkulturním maniakovi vypadala suchopárně bez zajímavého grafického a vizuálního doprovodu.

Přes tyhle záležitosti, které pro knihu nepochybně znamenají plus, ji budete vnímat především jako ponor. Výlet. A tenhle výlet je asi stejný jako sám Tarantino. A hlavně stejný, jako je většina jeho snímků: šílený, až zběsilý, místy katarzní, ale především hodně zábavný. 

Text: Marek Blažíček

Témata: Quentin Tarantino, Hollywood,