ROCKBLOG: Metrix je všude kolem nás

Máme tu Marii Pojkarovou, Katku a Jindru nebo Pata Crycheera s loňskou letní hymnou Praha žije!. Můžeme se ohlédnout i do minulosti: Superstar nám dala Hvězdnou pěchotu vedenou sebevědomou Aničkou Dajdou a stávkujícím Štěpánem Turkem. Džjéé!

Kde se na jedné straně s postupným uvolňováním a zezábavňováním televizního průmyslu dostávali na obrazovky i "obyčejní" lidé a příchodem volného internetu dostal možnost ukázat se už úplně KAŽDÝ, stal se tento prostředek k pobavení rovněž vynikajícím marketingovým nástrojem. K této kategorii příspěvků patří i výše zmíněná angličtinářka Nicky, která měla propagovat finanční server Chytrý Honza. Zda se video setkalo se záměrem, si nejsem jist, nicméně se o nás mluvilo alespoň v zámoří. Že jsme už dvacet let se Slovenskem samostatným státem, je v tuto chvíli vedlejší.

• ROCKBLOG: Nejhorší zpěvák Zlatého Davida Leo Beránek rozdával rány

Do skupiny pseudoumění přispěl v létě loňského roku Metrix Steel. Rapper, breakdancer, beatboxer a parkourista. Multitalent, jehož legendární statut byl chytře vytvořen ještě dříve než ho vůbec někdo znal. Dokument představující postavu Metrixe je už sám o sobě zvláštně natočen (komentátorův hlas, název: Legenda z Hroznové Lhoty), v kombinaci s představenými dovednostmi ústřední postavy si člověk říká, že to je brilantně natočená parodie se skrytým záměrem. Pak si ale pustí videoklip Díky za podporu, Vánoční koleda nebo Hejtrs v rohu! a nabude dojmu, že to opravdu legrace nebude. Moc vyčíst nejde ani z Metrixova výrazu, ať už jde o všechna videa, nebo živá vystoupení, tváří se stále téměř stejně, se stoickým klidem rapuje verše "Rolničky, rolničky - srandičky, srandičky" i s obtížemi přeskakuje metrovou zídku.

Ať už je záměr jakýkoli a zvolená cesta propagace byla důmyslně promýšlena nebo jen nečinně vytvořena, povedlo se Metrixovi zviditelnit. Hip-hop se těší nebývalé popularitě - na amatérské úrovni jej tvoří na čtvrtinu všech interpretů z Bandzone.cz. Daní tvůrci mohou oné Rytmuse, Hugo Toxxxe, Marpa hejtovat, či lajkovat, vyrovnat se jim jen tak stejně nepodaří. Metrixovi se to již částečně podařilo, když se objevil v DJ Wich Questions, kde jsou dotazovány přední osobnosti domácí hip-hopové scény. Tolik zhlédnutí nemají ani nejsledovanější Majk Spirit s Hugo Toxxxem dohromady. Okrem toho, že dokázal někdy až příliš jednotvárné rozhovory povznést na ojedinělou zábavu (včetně remaku), tak video podpořilo dosavadní hype a utvrdilo diváky, že tohle prostě musí vidět. Jeho turné čítá v současnosti na desítku vystoupení, potenciálu zhodnocení si všiml i Kazma a nabídl Metrixovi vedení managementu.

Počestná obec Hroznová Lhota má novou turistickou atrakci. Těžko říct, zda na ni může být právem hrdá, její existence ale stejně nebude dlouhá. Stejně jako se z Rytmuse nestal fenomén (nebo ano?), ani z Metrixe nebude legenda. Zůstane pouze sezónní záležitostí, což dokazují i živá vystoupení, při nichž extáze, kdy se divák neskonale baví i nevěřícně (a někdy až lítostivě) kouká, po půl hodině kvůli repetici opadá. Přestože zájmů má mladík několik a svým širokým záběrem vybočuje z šedého průměru domácích hudebníků, jeho možnosti jsou omezené a nedá se očekávat nikterá invence.

Žijeme v paradoxní době. Hudba a umění obecně se na nás valí ze všech stran po tunách a už dávno nestačí být "jen" nadprůměrný. Často se dokonce neprosadí ani mimořádní talenti. Opačný konec kvalitativního spektra ovšem funguje dokonale a začínají si toho všímat také obchodníci. Zatímco v případě interpretů zmíněných v úvodu jde jen o nedostatek sebereflexe a totální absenci soudnosti, začínají se totiž stále častěji objevovat tací, kteří svoje naoko hrané neumětelství přetavují v obchodní úspěch. Své o tom jistě vědí i tvůrci slavného náborového videa McDonalds, z něhož se právě díky tomuto (účelovému?) diletantství stal virální hit poslední doby.

Je tedy Metrix jen naivním prosťáčkem nebo naopak novodobou Nicky Tučkovou v trenýrkách? Těžko říct. Na jednu stranu z něho čiší prezentovaná touha dobýt svět a z obyčejného prosťáčka se stát idolem masy lidí, zároveň se tu a tam objeví prvky rafinovaného záměru a zdařilé fikce, takže vůči jeho reálnosti jsem výrazně skeptický. Na každý pád tenhle jednadvacetiletý kluk reflektuje stav současného stavu extenze umění a jak je vidět, popularitu si nachází snadno. Nastane tedy doba, kdy nebude úspěšným ten nejlepší, ale naopak ten nejhorší?

text: Ondřej Bambas, foto: bandzone.cz