Deník neúspěšného hudebníka (31.): Těžko na cvičišti, lehko na bojišti…

Snažil jsem se brát aktuální situaci jako příležitost ke zlepšení. Konečně jsem měl dost času na to, abych pořádně zpíval. Teda ne, že bych ho normálně neměl, ale chápete… to vnitřní volání, který znělo jako já po měsíci intenzivního pěveckého tréninku. Znělo trochu jako Axl Rose. V mojí hlavě určitě. 

Deník neúspěšného hudebníka (30.): Éra neúspěšných

Matka můj hlas teda slyšela trochu jinak: “Kvílíš jako rodící koza, když vrhá…” začala mi bušit na dveře pokoje. Asi po dvou minutách tréninku! Vůbec mě nenechala rozezpívat! Dveře jsem ale prozřetelně zamknul zevnitř, takže jsem byl ve výhodě. Matka se neměla jak dostat dovnitř… 

"Ale mami, koza nevrhá!" musel jsem ji navíc opravit. Jak pak mám brát vůbec vážně její hudební reference? "Jo! Vrhnu já z tebe! Okamžitě s tím přestaň. Už mi na dveře bušil soused a ptal se, jestli nemáš ten koronavirus, když takhle ječíš. Co si o nás lidi pomyslí? Já jsem slušná ženská,” soptila máma. 

Deník neúspěšného hudebníka (29.): Fanda rapuje

“Mami, neříkávala jsi mi ty sama, že těžko na cvičišti, lehko na bojišti?" bránil jsem se. Věděl jsem, že hájím svou životní šanci a nehodlal jsem se jí vzdát. 

"A nemůžete jít zkoušet k tomu Punkýšovi, nebo jak se to jmenuje?" zkoušela to ta krkavčí matka jinou cestou. "Ven můžu jedině s rouškou, máme nějakou?!" udeřil jsem hřebík na hlavičku. Matka se za dveřmi mého pokoje rozvzlykala. 

Deník neúspěšného hudebníka (28.): Hudebniny

"Roušku? Ty bys hlavně potřeboval roubík!"
Nevěřil jsem vlastním uším: "Jak to můžeš vůbec říct?"
"U koronaviru existuje šance na vyléčení, to se ale o zážitku z tvýho zpěvu říct nedá," slyšel jsem, jak se ta zrůdná žena sesunula na podlahu. V tu chvíli jsem jí přál kruté a bolestivé měsíčky.

Jak tohle může vůbec vypustit z pusy? To si říká moje matka?!

Text: Neúspěšný hudebník

Témata: Deník neúspěšného hudebníka, Fanda